Článek
USA a Izrael zaútočily na Írán na konci února. Teherán na to reagoval mimo jiné blokováním plavby v Hormuzském průlivu, což dopadá na obchod s ropou a plynem.
„Věříme, že region má potenciál se z nynější krize zotavit a vrátit se k hospodářskému růstu. Bude to ale vyžadovat rozsáhlé investice. Samozřejmě doufáme v ukončení konfliktu. Je však možné, že Hormuzský průliv se během příštích pěti let stane z hlediska přepravy energií nadbytečným,“ řekl podle agentury Reuters Elhedery.
Státy Perského zálivu podle něj budou více investovat do ropovodů a plynovodů propojujících těžební oblasti s přístavy mimo Hormuzský průliv. Cílem je snížit závislost na úzkém mořském koridoru, který je dlouhodobě považován za jedno z nejcitlivějších míst globální energetiky.
Možné nové trasy
Elhedery žádné konkrétní nové trasy nejmenoval, už dříve se ale podobné úvahy objevovaly. O možnostech alternativních pozemních koridorů, které by obešly Hormuzský průliv i ohroženou úžinu Báb al-Mandab, psaly Novinky už v dubnu. Tehdy se hovořilo o tom, že ve hře jsou nové ropovody z Iráku přes Saúdskou Arábii do Ománu, spojení irácké Basry s tureckým terminálem Ceyhan nebo výstavba plynovodu z Kataru přes Saúdskou Arábii a Turecko do Evropy.
Významnou roli by mohl sehrát také Omán, jehož přístavy Dukm a Salála by se mohly stát novými vývozními branami pro ropu ze zemí Perského zálivu.
Kudy by nově mohly téct ropa a plyn z Blízkého východu.
Válka zvyšuje nejistotu v celém regionu. Světová banka minulý týden uvedla, že ekonomika oblasti Blízkého východu, severní Afriky a Pákistánu letos kvůli konfliktu klesne o 1,3 procenta. Přesto finanční instituce i investoři věří v následné oživení, podpořené rozsáhlými infrastrukturními projekty.
