Článek
Proti pomoci zadluženému Řecku se vyslovil americký list The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj by vyplacení této částky problémové zemi nic nevyřešilo, a navíc by šlo o morální hazard jak pro Řecko, tak pro země poskytující pomoc i pro budoucnost celé skupiny států používajících euro.
Athény padají do dluhové propasti
Athény budou muset 19. května splatit 8,5 miliardy eur (zhruba 216 miliard korun) a peníze od Mezinárodního měnového fondu (MMF) jim to mohou pomoci uhradit. Během následujících pěti a půl roku dluhová služba a náklady na refinancování dluhu pro Řecko činí kolem 240 miliard eur (téměř šest biliónů korun), což zhruba odpovídá jeho ročnímu hrubému domácímu produktu.
"Kdyby Athény získaly tyto peníze na trhu, bude jejich dluh činit ochromujících 150 procent HDP. Jen splátky úroků by mohly dosáhnout deseti procent HDP ročně. Půjčky mohou oddálit, ale ne odvrátit radikální restrukturalizaci řeckého dluhu," uvedl deník.
Rozzuření Řekové na páteční demonstraci v Athénách.
Případná pomoc by také podle něj měla nežádoucí důsledky pro celou eurozónu. Její členové, kteří by na pomoc Řecku měli vydat kolem 30 miliard eur, se sami potýkají se zadlužením. A pokud se Athénám dostane pomoci, trhy si z toho vyvodí, že eurozóna pomůže i podobně problémovému Portugalsku a Španělsku. "Ani Němci nemají tolik peněz," podotkl The Wall Street Journal.
Panika jako při krachu Lehman Brothers?
Deník přitom odmítá názor německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, že bankrot Řecka nelze dopustit, protože by měl pro eurozónu stejné důsledky jako pád Lehman Brothers pro finanční sektor. Bankrot této americké banky a následující panika spustily světovou finanční krizi.
"Řecko ale není Lehman, byť by se jím mohlo stát, pokud EU jeho problémy s dluhy nebudou řešit tiskovými zprávami a finanční pomocí," soudí deník. Dodal, že Řecko představuje jenom dvě procenta HDP eurozóny. Restrukturalizace jeho dluhu by evropským bankám přinesla ztráty, ale ne katastrofální. To ale prý neplatí pro případ, kdyby se panika přenesla i na Španělsko a Portugalsko.
"Pro EU je mnohem lepší, kdyby celé věci nyní udělala konec, přinutila Řecko a jeho dlužníky, aby si vypili kalich hořkosti, a dala najevo trhům, že nemohou počítat se sérií záchranných kroků," uvedl The Wall Street Jounal. Skutečným rizikem je podle něj pokračování současného stavu, kdy si Řecko myslí, že může být marnotratné, a věřitelé mu půjčují, aniž by se báli ztrát.
Obnovení důvěry by prý snížilo úroky
Podle konkurenčního deníku The New York Times (NYT) by Evropská unie a Mezinárodní měnový fond Řecku pomoci měli. Podotýká ale, že požadovaná pomoc nemusí být dostatečná. EU a MMF by proto po jejím poskytnutí měli začít s Řeckem jednat o další, ještě větší pomoci.
Policista se potýká s demonstrantem v Aténách.
Podle NYT by se tak obnovila důvěra investorů a klesly vysoké úroky, které nyní požadují za financování řeckého dluhu. "I když někteří ekonomové věří, že by pak Řecko muselo i tak restrukturalizovat svůj dluh, mělo by prostor na vyjednání podmínek," uvedl deník.
Evropská unie by podle něj dokonce rychle měla vytvořit preventivní záchranný balíček, aby ujistila investory o stabilitě svých financí i v případě problémů Portugalska či Španělska. Podle něj by na tom ministři financí EU spolu se svým americkým protějškem Timothym Geithnerem měli začít pracovat již na nynějším víkendovém zasedání MMF ve Washingtonu. Americké banky podle něj sice nejsou řeckému riziku příliš vystaveny, americká ekonomika by ale nebyla imunní, kdyby se tamní krize dále rozšířila.
Geithner po jednání zemí G20 už vyzval Řecko, Evropu a MMF, aby pro Řecko rychle připravily balík finanční pomoci. Peníze se mají vázat na reformu řeckých financí. Ministr ovšem zároveň připustil, že se skupina G20 v pátek nedohodla na návrhu, zda zavést bankám nové daně, z nichž by se platila jejich případná záchrana.
