Článek
Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok prošel ve Sněmovně prvním čtením. Vy k němu máte značné výhrady. Jaké jsou ty největší?
Návrhu s deficitem 320 miliard korun nejvíce vyčítám to, že zakládá dlouhodobé tendence k setrvalým hlubokým deficitům veřejných financí bez ohledu na ekonomickou realitu kolem nás.
Že je potřeba hospodářství v mimořádné situaci smysluplně podporovat, je nezpochybnitelné. Na druhou stranu ale nic v tuto chvíli nenaznačuje, že by rok 2021 měl být z hlediska výkonu ekonomiky horší než letošní rok, v němž deficit rovněž směřuje do pásma mezi 300 a 400 miliardami korun.
Rozpočet na rok 2021 prošel prvním čtením
Dalším problémem je, že dodatečný prostor získaný rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti s odvoláním na pandemii covidu-19 vláda využívá i k opatřením, jež s pandemií nesouvisí.
Konkrétně?
Například zamýšlené zrušení superhrubé mzdy při sazbách 15 a 23 %, zavedení stravenkového paušálu nebo trvalé zvýšení plateb za státní pojištěnce.
Co stamiliardové schodky v letošním a příštím roce budou znamenat pro budoucí stav veřejných financí?
Budou především znamenat citelný nárůst zadlužení a zhoršení pozice ČR pro období, kdy by se její veřejné finance měly naopak začít připravovat na nárůst výdajů spojený se stárnutím populace. Podle konsolidační strategie veřejných financí však bude v roce 2023 sektor vládních institucí stále ve schodku 3,6 % HDP a zadlužení bude činit 47 % HDP.
Zrušení superhrubé mzdy: Finance podpořily Babiše proti Hamáčkovi
Pokud nedojde ke změnám ve struktuře příjmů a výdajů, mohlo by tak už v roce 2026 či 2027 dojít k dosažení dluhové brzdy, jež je stanovena na úrovni 55 % HDP. Pokud se tak stane, aktivují se automatické mechanismy zabudované v zákoně, jejichž smyslem je vracet veřejné finance na udržitelnou trajektorii. Sektor veřejných institucí by se musel uskromnit, což by na občany a jejich životní úroveň mělo nepříznivý dopad.
Kritizujete návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy, s nímž váže snížení zdanění příjmů na 15 procent. Byla by pro vás akceptovatelná varianta šéfa ČSSD Jana Hamáčka se sazbou 19 procent a zároveň zvýšením základní daňové slevy na poplatníka?
S ohledem na mimořádné okolnosti, kterým ekonomika a veřejné finance čelí, bych se přimlouvala za to, ponechat prozatím zdanění příjmů ve stávající podobě, i když v obecné rovině se zrušením superhrubé mzdy jako takové souhlasím.
Ministr Havlíček je pro daň z příjmu 15 procent
Pokud bych si ale musela z obou konkurenčních návrhů vybrat menší zlo, dává varianta se sazbou 19 % větší ekonomickou logiku především proto, že se s ní pojí podstatně menší výpadek pro veřejné finance. Ani u ní se ale nelze spoléhat na to, že opatření avizované jako dočasné bude skutečně platit jen po dobu dvou let.