Článek
„Schválení je pro tuzemskou ekonomiku pozitivní zpráva, jelikož celková výše prostředků směřujících do ČR bude oproti původním návrhům vyšší,“ řekl Právu ekonom ING Jakub Seidler. Podle jeho propočtů podpora ze samotného fondu obnovy přesáhne 11 procent českého HDP, což je již významná částka, i když bude čerpána v rozmezí několika let a nejde využít zcela libovolně.
Česko bude z dvacetibilionového fondu podle premiéra Andreje Babiše na dotacích čerpat 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard Kč). Dalších 15,4 miliardy eur (410 miliard Kč) si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu půjčit.
Babiš: Summit byl úspěšný, Česko bude z fondu EU čerpat 960 miliard korun
„Klíčové je, že je připraven společný plán na restart zemí EU po covidu-19. Společný postup je mnohonásobně lepší než nekoordinovaná opatření, která zvýhodňují firmy z jedné země před druhými,“ soudí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Český stát i firmy ale podle ní nyní musí připravit životaschopné a smysluplné projekty. Ekonomka upozornila, že Česko bohužel nemá dobrou pověst, co se týká čerpání dotací.
Tuzemská ekonomika podle Horské potřebuje zainvestovat nejen do infrastruktury, ale i do moderní struktury ekonomiky, vzdělání, digitalizace a nových technologií. „Přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku bude velmi drahý. Pokud nebudeme schopni využít maximum nabízené pomoci, bude nás to stát nejen miliardy, ale i pracovní místa a příležitosti,“ soudí ekonomka.
Babiš: ČR si vyjednala ze všech zemí nejvyšší nárůst peněz
ČR si půjčuje levně
Co se týká úvěrů a jejich výhodnosti, rozhodnou podmínky, především úroková sazba. Horská předpokládá, že EU bude schopna nabídnout levnější financování i českému státu.
O tom ale pochybuje Dominik Stroukal ze společnosti Roklen. „Česká republika si půjčuje rekordně levně a do krize vstoupila se slušnými veřejnými financemi. Půjčovat si skrze EU nepotřebujeme,“ komentoval to pro Právo.
Evropská unie hledá klíč k bilionům na obnovu ekonomik
Podle ekonoma Natlandu Petra Bartoně bude pro ČR podstatné, zda prostředky zvýší evropskou spotřebu obyčejných spotřebitelů. „A to není plně zaručeno, zejména pokud většina peněz půjde na velké projekty. Lidé mohou začít šetřit, aby měli na budoucí daně, kterými budou muset státní a EU dluhy splatit. Tento jev je v ekonomii popisován již 200 let,“ soudí analytik.
Ekonomka Jana Mücková ze společnosti Bondster Právu řekla, že EU by se ani kvůli koronaviru neměla tolik zadlužovat. Pochybuje i o tom, zda se úředníkům podaří velké sumy účelně nasměrovat. „Vzpomeňme si na některé skandály členských zemí s dotačními programy, Česko nevyjímaje. Když už čerpat peníze, tak na smysluplnou podporu infrastruktury, digitalizaci a inovace,“ uzavřela.