Hladík: Přispějeme lidem na renovaci domu po babičce

Spíše přidáváme nové okruhy podpory, než že bychom něco zásadním způsobem měnili. Určitě přidáme podporu nízkopříjmových domácností v bytových domech, protože mají velký potenciál energetických úspor třeba v zateplení, výměně oken, instalaci fotovoltaik a vytápění.

Také tam nově bude komplexní renovace takzvaně domů po babičce, přidáme některé komponenty, jako je výměna starých atmosférických plynových kotlů za tepelná čerpadla.

Tato paleta možností by měla být k dispozici už od září.

Budou se týkat nízkopříjmových, ať už v domech se společenstvím vlastníků, s družstvy, nebo vlastněných fyzickými či právnickými osobami. A spe­ciálně nízkopříjmových rodin.

V obcích a městech se nacházejí tisíce nemovitostí, které nejsou obydleny. Nám jde o to, aby se dál zbytečně nezastavoval zemědělský půdní fond novými stavbami, což vedle nich znamená další kilometry chodníků, silnic, kanalizací, veřejného osvětlení, které musí potom obce a města udržovat.

Chceme proto nabídnout možnost, aby si lidé ty nevy­užívané domy opravili, i když momentálně nemají peníze. Zároveň chceme, aby se ty domy zateplily, měly fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo.

Pobídky pro rekonstrukci budou kombinací dotací na energetické úspory a půjček na renovaci domu. Konkrétní parametry vám teď neřeknu. Upřesním je, až budeme program představovat, někdy v následujících týdnech nebo měsících.

Systém záloh jsme si už odzkoušeli v projektu Nová zelená úsporám light, v jehož rámci si mohou nízkopříjmové domácnosti zateplit dům. Funguje to velmi dobře, takže chceme tuto možnost předfinancování nabízet dále. Doposud musel žadatel zrealizovat projekt a pak až dostal dotaci od státu. V budoucnu dostane aspoň část peněz předem.

Co se týká těch půjček, můžeme je poskytovat ze Státního fondu životního prostředí, ale máme i možnost poskytovat je z půjčky, kterou si vezme Česká republika. A samozřejmě můžeme zapojit bankovní sektor.

Z Národního plánu obnovy. To znamená ze zdrojů, které má k dispozici Evropská unie na půjčky jednotlivým členským státům. Část těchto finančních prostředků by mohla být alokována takovým způsobem, aby se dlouhodobě otáčela v půjčkách směrem k obyvatelům v souvislosti se zateplováním, snižováním energe­tických úspor, výměnami zdrojů vytápění a tak dále.

Vzhledem k tomu, že to ještě není finálně dojednáno, nechci říkat finální částku.

Udělali jsme několik změn poté, co přišel útok Ruska na Ukrajinu. V důsledku toho se vypustily z kotlíkových dotací plynové kotle. Elektřinu při vytápění ale určitě neopouštíme.

Dál se bude podporovat v Nové zelené úsporám, ale jako komplexní řešení. Nechceme, aby přechod z uhelného nebo plynového kotle znamenal pro domácnost vyšší výdaje. U přechodu na elektrické vytápění potřebujeme komplexní renovaci včetně výměny oken, zateplení, aby lidé, když přejdou z plynových kotlů na elektrické vytápění, ve výsledku za energie nezaplatili ještě více.

Chci zdůraznit, že není nic definitivně schváleného. Je to nějaký výkop ze strany Evropského parlamentu a nyní bude probíhat diskuse na úrovni Evropské rady a jednotlivých členských států. Až následně se taková legislativa buď zavede, nebo nezavede.

Postoj ministerstva životního prostředí a vlády je takový, že mnohem lepší než restrikce je forma pobídek pro majitele rodinných a bytových domů při zateplování. To je něco, co vláda dělá a bude dělat ještě v mnohem větší míře.

Chceme nabídnout vlastníkům příležitost, aby si každý, kdo chce, dokázal snížit výdaje na energie sám a využíval energetické soběstačnosti. To znamená, aby mohl vyrábět a spotřebovávat energie buď ve svém vlastním domě, anebo v blízkosti svého obydlí. Tedy využíval princip blízké komunity, ať už se to týká toho sídla, obce, města, nebo intravilánu jako takového.

Určitě to není pozice ani moje, ani vlády. Ale ano, máme velký potenciál v úsporách. V rodinných a bytových domech se dá ještě uspořit možná polovina všech energií, které se dnes spotřebovávají. Česká republika teď bude mít dostatek finančních prostředků na to, aby mohla kofinancovat tyto úspory a přechod na nové typy zdrojů, ať už se to týká tepelných čerpadel, fotovoltaických elektráren, využití šedé vody a dalších.

Hovořím o recyklaci vody, kterou využíváme například na umývání v koupelně, takovým způsobem, aby šla v domě použít dále. Typicky pro splachování na záchodě.

Ona už dnes dobrovolná možnost v legislativě existuje, a nikdo ji nevyužívá. To je asi odpověď. Pokud se to má zavést, musí to být samozřejmě plošné a povinné, musí na to být dobrá infrastruktura a musí to fungovat takovým způsobem, aby na tom vyhráli všichni. Tedy jak životní prostředí a lidé, tak producenti, obchodní řetězce, a především obce a města.

Systém připravujeme tak, aby to bylo komplexní řešení, které posune způsob nakládání s odpadem směrem k recyklaci. Odpad tady není proto, aby se skládkoval nebo spaloval, ale druhotně využíval.

Nechci říkat částku dopředu. Ale vycházím z toho, že tříkorunová záloha na pivní láhve tady je dvacet let. Je to nějaká minimální částka. Jaká ale bude ta definitivní, na to si, prosím, počkejme. Zásadní je způsob zálohování – aby byl vhodně nastaven, aby umožňoval vysokou míru recyklace a abychom to poznali na životním prostředí, na přírodě. Tedy abychom se už s petkami a plechovkami nepotkávali ve škarpách a v lesích.

To ani není tolik otázka obchodníků, ale toho, co je dnes technicky možné recyklovat. Je pravda, že obaly od některých druhů nápojů, jako jsou právě mléka, dnes recyklovatelné nejsou nebo nejsou recyklovatelné pro využití v potravinovém řetězci. Takže tam je samozřejmě možné jiné přístupy očekávat.

V současné době asi ne, ale určitě do budoucna tento princip zálohových systémů logicky můžeme očekávat. Je to moderní trend, který s sebou nese šetrnost.

Nikdy nezabráníme nějakému zlomyslnému činu, který se odehrál teď. Ale Česká republika i národní park České Švýcarsko jsou zabezpečeny různou formou. Mimo jiné je zde dohoda resortů životního prostředí, vnitra a zemědělství o zajištění leteckého hašení či o změně přístupu k lesním pozemkům, ať už se to týká národních parků nebo hospodářského lesa.

Pokud tak vláda rozhodne, pak ano. Ten materiál teď budeme dávat do meziresortního připomínkového řízení.

Obojí cestou. Vlastním kousek lesa na Vysočině, část jsem zdědil a část koupil. Je po kůrovcové kalamitě a já jsem se rozhodl nechat tam ty dřeviny, které samy vyrostly – břízy a borovice, náletově smrk. A do toho sázím některé dřeviny, jako jsou jedle, dub, buk, případně modřín.

Je potřeba rozlišovat území národních parků a hospodářský les. Já vlastním hospodářský les. Bezzásahové zóny mají svoji velkou hodnotu především pro biodiverzitu a množství unikátních druhů, které žijí a rostou na těch dřevinách, ať už spadlých, nebo uschlých. Zdravý les je ten, který má různé stáří, není jednodruhový nebo nebyl celý vysázen ve stejném roce. Pestrost jednak druhů, jednak stáří je díky bezzásahovosti mnohem přirozenější.

Kůrovec je přirozenou součástí našich lesů. Vždycky tady byl a vždycky bude. A vlastně v hospodářství přirozeně pomáhá zbavit se slabších kusů, pokud je v nějakém přiměřeném množství.

To, zda bude, nebo nebude kůrovcová kalamita, do značné míry určuje počasí v daném roce. Protože kůrovec miluje sucho, kdy se mu les nebo stromy nemohou bránit zalitím. Takže to, jak budou vypadat příští léta, jestli budou sucha, nebo ne, do značné míry taky určí množství porostů napadených kůrovcem.

Němci to zatím schválené nemají, ale uvažují opravdu o zákazu pořizování plynových kotlů od ledna 2024. Uvidíme, kam se ta diskuse posune, ale my určitě tímto směrem jít nechceme.

Pro Česko je teď velký úkol postupný přechod od uhlí. Musíme si uvědomit, že české teplárenství nebo vytápění domácností je trošku jiné. Máme asi čtyři a půl milionu obyvatel na centrálním vytápění, takže pro nás to bude spíš přechod na kombinaci plynových zdrojů: plynu plus vodíku, nebo plynu plus obnovitelných zdrojů. Anebo plynu plus nějaké formy biomasy.

Nebudu komentovat výkřiky, které se objevují v médiích. Jakmile to projednáme v rámci koalice, ohlásíme výsledek. Ale pro KDU-ČSL jsou dlouhodobě naprosto zásadní věci, které souvisejí s podporou rodin, dětí, aby z ekonomické transformace vyšly jako vítězové.

V diskusi budeme hájit zachování tří sazeb DPH. O jejich výši jsme připraveni se bavit. Určitě podporujeme jak princip úspor, tak princip dalších příjmů do státního rozpočtu.

Jsou tady některé oblasti jako daně z neřesti, třeba alkoholu. Nebo věci zbytné, jako hazardní hry. Ale samozřejmě se to týká i zdanění právnických osob a tak dále.