Hladík: Emisní povolenky pro domácnosti jsme odložili, rozhodne až příští vláda

Jak to bude s emisními povolenkami pro domácnosti, které mají přijít od roku 2027? Odhadovalo se, že by mohly zdražit benzín minimálně o dvě koruny na litr.

Jedná se o normu, která je stejná pro celou Evropskou unii a účinná bude od roku 2027 nebo 2028. Vzhledem k tomu, že ještě neznáme její přesné dopady, Česko v současné době nebude tuto normu plnohodnotně implementovat. Dodavatelé paliv budou pouze vykazovat spotřebu.

Chápu to správně, že by se to tedy do cen zemního plynu, uhlí, benzínu a nafty nepromítlo, protože se bude pouze monitorovat spotřeba?

Přesně tak, nepromítne. Směrnice dává povinnost monitorovat od příštího roku, a to chceme zavést. Podle mě je správné, že definitivní rozhodnutí přijde až v dalších letech, až se bude blížit rok 2027.

Tedy rozhodne až příští vláda?

Vláda má k dispozici daň z přidané hodnoty nebo spotřební daň. Myslím si, že o tom, zda vláda povolenky zavede, bychom se měli bavit až v roce 2026.

Teď jsou ve Sněmovně dva návrhy. Jeden počítá pouze s monitorováním, jež zmiňujete, ale druhý z dílny ODS se zavedením povolenky. Takže projde ten první návrh?

Vládní podporu, tak jak jsem to probíral s koaličními partnery, má první varianta.

V neděli začal platit zákaz kotlů na tuhá paliva nižší než třetí emisní třídy. Kolik nevyhovujících kotlů podle vašich dat lidé stále provozují?

To nevíme, protože neexistuje žádná databáze. Víme ale, že za deset let, co běží kotlíkové dotace a podpory, jsme pomohli k výměnám nebo si požádalo o dotaci 192 tisíc domácností.

Ještě v červnu chodily desítky žádostí týdně, poslední dny to byly vyšší stovky denně. Tak jak to trošku máme v povaze, nechávali to někteří lidé na poslední chvíli.

Při užívání starého kotle hrozí pokuta. Půjde se jí ale vyhnout podáním žádosti o dotaci…

Každý, kdo bude mít aspoň zažádáno o dotaci, bude mít jasné alibi i po září.

Kolik potom budou mít tito lidé času na to, aby kotel skutečně vyměnili?

Preferována je výměna ještě do začátku topné sezony. Při podání žádosti nevíme, jestli je to už zrealizované nebo jsou lidé teprve na začátku a budou si objednávat topenáře.

Topenáři zatím kapacity mají a nic nenaznačuje, že by topná sezona v Česku měla začít nějak předčasně, a topidla se budou moci měnit i v říjnu a v listopadu.

Kotlíkové dotace končí, ale od úterý spouštíte novou výzvu. Jak bude vypadat?

Výzva bude platit do konce roku 2025. Budou v ní zpočátku dvě miliardy korun a nově budeme podporovat výměnu všech uhelných kotlů, i vyšších tříd. Podpoříme tepelná čerpadla, kotle na biomasu, tedy štěpku a peletky nebo kusové dřevo.

Důvodem je to, že po odsíření elektráren a přechodu tepláren na čistší paliva – na zemní plyn nebo biomasu – pochází tři čtvrtiny polétavých prachových částic z uhelných kotlů. V Česku ještě pořád zemřou tisíce lidí ročně kvůli špatnému ovzduší.

S jakou částkou budou moci lidé na výměnu starého kotle počítat?

Senioři, lidé s invalidním důchodem třetího stupně a domácnosti pobírající příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě budou moci využít podporu z programu Nová zelená úsporám Light. Na tepelné čerpadlo dostanou až 150 tisíc korun, na moderní kotel na biomasu až 110 tisíc korun. Až 50 tisíc mohou dostat na kamna.

Ostatní domácnosti mohou využít Novou zelenou úsporám. U tepelných čerpadel budou moci dostat až 130 tisíc korun, u nového kotle na biomasu bude limit 90 tisíc korun.

Provozovatelům starých kotlů hrozí pokuty až do výše 50 tisíc korun. Jak budou probíhat kontroly a na čí popud?

Kontrolu budou provádět orgány ochrany ovzduší obcí s rozšířenou působností. Mohou být i pravidelné a samozřejmě mohou přijít i na základě podnětu.

Každá obec k tomu podle kapacitních možností přistoupí trochu jinak. Vypracovali jsme jednotný metodický pokyn, jímž apelujeme na to, aby orgány ochrany ovzduší v první fázi postupovaly spíše cestou nápravných opatření. To znamená, aby uložily povinnost výměny. Až kdyby to domácnost nezrealizovala, měly by případně uložit pokutu.

Sice tady jsou pořád dotace a snaha motivovat, nicméně zákonná povinnost už platí. Každý provozovatel topidla musí mít jednou za tři roky technickou prohlídku. A se starým kotlem už nikdo kontrolou neprojde.

Budou mít kontroloři možnost vejít do domu?

Ano, tato možnost je v legislativě už mnoho let.

Jaké alternativy starých kotlů na uhlí doporučujete, které jsou nejvhodnější?

Záleží podle typu domu. Určitě bych doporučil se zamyslet nad tím, jakou má dům aktuální spotřebu a zda není možné ji snížit. To znamená udělat komplexnější opatření: vyměnit okna, zateplit strop nebo podlahu a nový zdroj dimenzovat na budoucí nižší spotřebu.

Samozřejmě dál existuje možnost měnit staré kotle za plynové zdroje. Ty však nejsou dotací podporovány.

U některých dotací se nedávno upravovala pravidla. Zvažujete nějaké další úpravy, například u majetkového testu, kdyby žadatel mohl vlastnit jen jednu nemovitost?

To určitě ne. Předpokládám ale, že od příštího roku provedeme úpravy v Nové zelené úsporám. Parametry oznámíme na podzim, ale už teď mohu říci, že určitě nebude kritériem jen jedna nemovitost.

Kdy začne zálohování PET lahví a plechovek? Platí, že záloha bude činit čtyři koruny?

Předpokládáme, že začneme asi od začátku roku 2026. Na zálohu předpokládáme čtyři koruny, víc zákon nestanovuje. Fungovat to z pohledu spotřebitele bude úplně stejně jako pivní lahve.

Cenu to nezvýší ani o haléř. Bude k ní připočítána záloha a při vrácení ji lidé dostanou zpět. Už současné automaty dokážou vrátit PET lahev, plechovku i pivní láhev. Z pohledu uživatelů to bude úplně stejná věc jako nyní při vracení pivních lahví.

Takže obchodníci budou moci využívat stávající automaty na pivní lahve?

Budou je muset trochu upravit. Ale bude to standardní úprava, jež probíhá ve spoustě států. Letos začali zálohovat Maďaři nebo Portugalci, od příštího roku se přidá Polsko a Rakousko a zálohovat už bude osmnáct zemí Evropské unie.

Důležité je, aby čárový EAN kód na PET lahvích nebo plechovkách byl pro automaty čitelný a lahev byla prodána nebo dána do oběhu v České republice. Automat ji potom slisuje lépe, než když lahev zmáčknete vy a pak ji hodíte do popelnice. Takto půjde převážet až pětinásobná hmotnost materiálu při stejném objemu.

Takže lidé budou moci lahve a plechovky sešlápnout tak, jak jsou nyní při třídění zvyklí?

Je to tak, bude jen podmínka, aby byl čitelný čárový kód.

Po obcích se proti zálohování vymezují i menší podniky, které argumentují, že se u nás hojně recykluje, což je do budoucna ohroženo.

Bohužel, nemají pravdu. Recykluje se špatně. U nás se poměrně dobře sbírá, lidé dobře třídí. U plastu jsme na devátém místě v Evropské unii, u plechovek je to bohužel přesně naopak. Plechovek se vrací zhruba asi čtvrtina, PET lahví asi tři čtvrtiny. Zálohování řeší mnoho problémů, aby se PET lahve a plechovky nepovalovaly v příkopech nebo lesích.

Dnes z roztříděné PET lahve nová nevznikne. Je z ní třeba kobereček do auta nebo mikina, protože nesplňuje potravinářskou kvalitu. Když ji hodíme do kontejneru, pak ji převeze kukavůz a přijede do třídicího centra. V tu chvíli už nesplňuje potravinářskou kvalitu. Když je vybereme samostatně, jsou donekonečna recyklovatelné.

Potřebujeme zvýšit míru recyklace, nejen výběru, to je hlavní cíl. Když se podíváme na energetickou náročnost výroby plechovky, tak na tu recyklovanou je potřeba jen pět procent energie než při výrobě nové. Hliník se musí vytěžit, dovézt, zpracovat, vyrobit z něho plech a pak se vyrobí plechovka.

U PET lahví je při recyklaci potřeba jenom pětina energie.

Jsou na recyklaci v Česku dostatečné kapacity, nebo se budou lahve vozit do zahraničí?

PET lahve můžeme v Česku recyklovat všechny. U plechovek zde budou muset ještě kapacity pro zpracování vyrůst.

To ale zařídí trh, nedává smysl je vozit na dlouhé vzdálenosti. Ve všech zemích, kde zavedli zálohování, se zpracovatelský průmysl rozvinul.

Neobáváte se toho, že lidé lahve vracet nebudou a ty se pak budou povalovat u popelnic?

Určitě ne. Máme zálohu na pivo, tři koruny se platí od roku 2002. Hodnota té částky je dnes mnohem nižší než před dvaceti dvěma lety, a přesto se vrací přes 98 procent lahví. Všude, kde se zálohy zavedly, vracení lahví výrazně přesáhlo 90 procent.

Avizoval jste do budoucna jen dva druhy popelnic. Jak by to fungovalo?

Jedná se o multikomoditní sběr. Není to řešení pro všechny obce. Chceme to umožnit za předpokladu, kdy obec vozí odpad na automatizovanou třídicí linku, kde dokážou roztřídit plast, tetrapaky, plechovky i papír. Za toho předpokladu je možné snížit počet kontejnerů i uhlíkovou stopu, protože nebude jezdit tolik kukavozů.

A jaký odpad se bude do těch dvou kontejnerů dávat?

Záleží na technologii dotřiďovacích linek, ale dlouhodobým cílem je rozdělit suchou a vlhkou složku tříděného odpadu. Typicky je jedna část sklo a ta druhá všechny další tříděné komodity, tedy plast, tetrapakové obaly, stejně jako papír.

Pokud už dnes dáme vlhký papír do modrého kontejneru, tak je takový materiál dále nevyužitelný.

Vracet PET lahve a plechovky má být možné v obchodech nad 50 metrů čtverečních, ale co když některé obce žádný obchod nemají? Budou mít automat?

Ano. Chceme vyjít vstříc menším obcím i menším obchodníkům. Proto jsme nastavili povinný výběr u všech obchodů a čerpacích stanic, kde tento druh zboží prodávají. Dobrovolně se mohou připojit všichni, tedy jakýkoliv jiný obchodník, kiosek nebo bufet.

Pokud v obci nebude povinný sběr a ta bude mít alespoň tři sta obyvatel, může zastupitelstvo požádat operátora systému a ten sběrné místo na své náklady zřídí.

Jak to bude fungovat s odvozem lahví z obchodů? Bude to také zajišťovat operátor?

Je to přesně tak. Operátor bude řídit celý systém. Předpokládám, že nejvhodnější a velmi čistou formou bude zpětný odběr, kdy kamion nebo dodávka, které přivezou do obchodu lahve, zase vezmou zpět ty prázdné.

Stihne ještě vláda vyhlásit chráněnou krajinnou oblast Krušnohoří?

Záleží na tom, jak proces půjde dál. Aktuálně jsme po stovkách velmi intenzivních jednání v dané lokalitě dali veřejný záměr. Každý vlastník nebo obec může podat do konce října připomínku a ministerstvo je bude následně všechny zapracovávat a upravovat. Dnes se nedá odhadnout, jak dlouho to bude trvat.

Vy jste ale z chystané oblasti vyjmuli místní obce. Proč? Nebude to povážlivě „děravá“ chráněná oblast?

Jde o kompromisní řešení, které se podařilo nalézt zejména s obcemi v centrální části pohoří a které spočívá v tom, že do návrhu hranic chráněné krajinné oblasti nebude zahrnuto zastavěné území obcí, intravilán. Aby se mohly obce podle potřeb dále rozvíjet.

Ochrana se tedy bude vztahovat na volnou přírodu a hodnotná území, která je zásadní chránit.

Mnoho obcí naopak vznik chráněné krajinné oblasti samo iniciovalo a podporovalo od začátku.