Článek
„K meziročnímu růstu ekonomiky přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností, které rostou nepřetržitě od začátku roku. Pozitivní příspěvek měly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Mezičtvrtletní růst HDP kladně ovlivnila rostoucí domácí poptávka, zatímco ta zahraniční stagnovala, dodali statistici.
Dobré zprávy
„Statistici tímto odhadem přinášejí veřejnosti dvě dobré zprávy. Za prvé, česká ekonomika rostla nepřetržitě již čtvrtý kvartál v řadě. A za druhé, po dvou hubených letech konečně zrychlil meziroční růst nad jedno procento,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Přesto analytici podle něj čekali ještě o desetinu procentního bodu silnější růst.
Rostla i hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci. Meziroční růst podpořila zejména odvětví obchodu, dopravy, ubytování, pohostinství, peněžnictví a pojišťovnictví a dařilo se i většině odvětví služeb. Naopak pokračoval pokles v průmyslu. V mezikvartálním srovnání se pak na vývoji pozitivně podepsal zpracovatelský průmysl nebo stavebnictví.
I špatné zprávy
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka vypadají meziroční čísla pozitivně, protože hospodářství nabírá na tempu. V současnosti jsou však důležitější mezičtvrtletní data, kde je vidět naopak mírné zpomalení.
„Zatímco v předchozích dvou čtvrtletích HDP rostl vždy o 0,4 procenta, tentokrát růst zvolnil, podle předběžného odhadu na 0,3 procenta. A vlastně se není moc čemu ani divit s ohledem na vývoj německé poptávky. Česká ekonomika – jako poměrně malé, na export orientované hospodářství – se tentokrát musela primárně spoléhat na domácí spotřebitelskou a vládní poptávku,“ uvedl Dufek ve svém komentáři.
MMF zlepšil výhled letošního růstu české ekonomiky
