Hannover chce odradit motoristy, tak má rušit tisíce parkovacích míst

„Náš domov bude díky této transformaci udržitelnější a šetrnější k životnímu prostředí. Uvolněný prostor v ulicích poslouží k rozšíření kaváren a teras a vysadíme více stromů,“ má podle webu The Telegraph jasno první muž na radnici.

V rámci jedné z nejambicióznějších dopravních úprav, které byly dosud v Evropě navrženy, zruší severoněmecké město téměř všechna pouliční parkovací místa, kterých je na čtyři tisíce, aby odradilo lidi od jízdy autem do vnitřního města. Ti, kteří tak učiní, budou muset dodržovat rychlostní limit 20 km/h v jednosměrných ulicích, které je nasměrují na jedno z 11 vícepodlažních parkovišť.

„Čas experimentů skončil. Nyní se pustíme do práce na proměně našeho města. Díky těmto opatřením učiníme naše město udržitelnějším a šetrnějším ke klimatu,“ prohlásil.

Hannover plánuje využít uvolněný prostor v ulicích k rozšíření kaváren a teras a vysadit více stromů v projektu, který podle něj vdechne nový život obchodní čtvrti, kterou vydrancoval boj o udržení konkurenceschopnosti s internetovými obchody.

Autobusy, taxíky a obyvatelé, kteří vlastní parkovací místa, budou mít i nadále přístup do centrálních ulic, z nichž několik bude přeměněno na cyklostezky.

Plán však okamžitě odsoudila městská konzervativní opozice a Felix Semper, místní radní za středopravicové křesťanské demokraty (CDU), prohlásil, že Zelení „podtínají budoucí životaschopnost vnitřního města“. „V budoucnu budou muset lidé jezdit dál, což může vést ke snížení příjmů. V dlouhodobém horizontu to povede k tomu, že v centru města bude více prázdných obchodů,“ upřesnil.

Město s půl milionem obyvatel bylo cílem plánovačů s radikální vizí budoucnosti už dříve.

Poté, co za druhé světové války spojenecké bombardování srovnalo se zemí téměř 90 procent historického centra, nahradil Hannover těsné středověké uličky širokými bulváry vhodnými pro automobily. Ve snaze přetvořit město městský plánovací úřad dokonce kontroverzně zboural zdobné paláce z 19. století.

V roce 1959 použil německý časopis Der Spiegel obrat „zázrak z Hannoveru“ k popisu plánů urbanisty Rudolfa Hillebrechta, který po druhé světové válce přebudoval hlavní město Dolního Saska na město přátelské k automobilům, připomněl list Der Tagespiegel. Hillebrecht vytvořil ze středověkého hvězdicovitého systému ulic kruh, po kterém dodnes hučí doprava v šesti pruzích. „Řidič se může neomezenou rychlostí řítit do centra města,“ jásal časopis.

Dvaačtyřicetiletý právník s tureckými kořeny Onay vládne Hannoveru společně se sociální demokracií SPD od roku 2019, předtím ho sedmdesát let spravovala SPD. Spolu s Darmstadtem a Stuttgartem patří metropole Dolního Saska mezi velkoměsta, v jejichž čele stojí starosta ze Strany zelených.

Nejnovější krok přichází v době, kdy německým Zeleným klesá popularita na místní úrovni, částečně kvůli plánům na vytlačení automobilů z vnitřních měst.

V městských volbách v Berlíně a Brémách, městech, která obě mají statut spolkové země, na začátku tohoto roku utrpěla ekologická strana neuspokojivé výsledky poté, co slíbila přeměnit centrální ulice na pěší zóny a zdražit parkování. V Berlíně převzali poprvé po dvaceti letech klíče od radnice konzervativci, kteří vedli kampaň na podporu automobilismu. Dočasné uzavření Friedrichstrasse v srdci Berlína přerostlo do politického jablka sváru a vyvolalo právní spory. CDU vyhrála volby s kampaní vstřícnou vůči řidičům a Manja Schreinerová, nová senátorka za dopravu za CDU, jako jeden ze svých prvních oficiálních kroků znovu otevřela Friedrichstrasse pro auta.

Průzkumy veřejného mínění však ukazují, že zhruba polovina německé veřejnosti je pro zákaz vjezdu automobilů do městských center, protože doprava v mnoha velkých městech je ucpaná.

Němečtí Zelení poukazují na Paříž jako na příklad hodný následování. Francouzské hlavní město od příštího roku zakáže veškerou průjezdnou dopravu v centrálních čtvrtích a tvrdí, že tím sníží provoz na polovinu.