Hanák: Ceny jako před covidem už nebudou

Firmy pořád testují. Zdravý zaměstnanec je to nejdůležitější na startu nového roku a nejinak tomu bude i v jeho průběhu. Není nic důležitějšího, než abychom zvládli omikron. Lékaři varují, že tu budou desítky tisíc nakažených za den. Může to být vážné.

S novou vládou a jednotlivými ministerstvy proto od prosince intenzivně jednáme, aby reagovaly při tvorbě nových opatření na dostupná data o vývoji epidemie v zahraničí. Díky poznatkům o kratší době infekčnosti se podařilo například zkrátit délku karantény.

Vládu jsme upozornili, že potřebujeme, aby připravila krizové scénáře, jak postupovat, právě pro případ, že by v karanténě zůstalo příliš mnoho lidí. Samozřejmě je i na zaměstnavatelích, aby si stanovili vnitřní pravidla dle potřeb daného provozu a snažili se tak co nejvíce zamezit šíření nákazy.

Testování dvakrát týdně bude pro firmy výzva, zejména pro ty velké. Věříme ale, že to pomůže udržet epidemii pod kontrolou. Velký otazník ­ovšem je, co se bude dít, když někdo testování odmítne. Není k tomu žádná legislativa, o konkrétním nastavení pořád jednáme. Dle současných opatření musí v takovém případě zaměstnanec, který odmítl testování, nosit respirátor a dodržovat další opatření.

Zároveň by ale měl zaměstnavatel upravit pracoviště tak, aby zaměstnanec dodržoval dané rozestupy nebo aby se pracovníci mohli stravovat odděleně. To ale v praxi často neuděláte. Například výrobní linku nemůžete přepažit plexisklem nebo v ní nastavit větší rozestupy, stejně tak ze dne na den nepostavíte novou jídelnu pro netestované.

I když automobilový průmysl měl a nadále má kvůli nedostatku čipů výpadky ve výrobě, tak nadále patří mezi tahouny české ekonomiky.

Situace je sice nepatrně lepší, ale předpokládáme, že s polovodiči a čipy bude problém minimálně ještě do poloviny letošního roku. Nové kapacity se stavějí, ale zklidnění situace očekáváme nejdříve v roce 2023.

Jsem přesvědčen, že část zdražování byla kvůli spekulacím na cenu. Druhou věcí je, že Evropa chtěla všechno levně z Asie. A uvědomila si, že řadu věcí nemá pod kontrolou. Bude se muset vzpamatovat. Je tu snaha o zajištění klíčových komponent. Například u Drážďan už vzniká nové Silicon Valley, už tam je asi 200 firem z oblasti IT.

Obecně ale k cenové úrovni: nečekejme, že se vrátíme k cenám před covidem. Nicméně v průmyslu celkově i nadále bude zásadní volný trh a světový obchod, nelze očekávat a není ani možné, že by se do Evropy přesunula zásadní část celosvětové výroby všech produktů. Firmy tak asi častěji budou více zohledňovat rizika a vážit nižší cenu levné produkce ve vzdálených zemích s benefity stabilnějších a bližších dodavatelů, například z Evropské unie.

Rychle rostoucí náklady podniky často nemohou přímo a ani rychle promítnout do cen už nasmlouvaných zakázek. Snižují tak svou ziskovost, tedy kolik peněz jim zbude z tržeb jako čistý zisk. Nůžky mezi cenami vstupů a cenami hotové produkce se pořád rozevírají.

Firmy s tím bojují osekáváním provozních nákladů, investicemi do úspor energie nebo investicemi do zvýšení produktivity práce pomocí digitálních technologií. Nová vláda by měla urychleně řešit vysokou cenu energie pro průmysl. Zatím žádné účinné opatření pro firmy nenavrhla.

Čekáme, že tempo růstu HDP se letos může přiblížit 4 procentům. V predikci vývoje jsou ale nadále silná rizika, řada ukazatelů se během koronavirové krize rozkolísala a k jejich uklidnění ještě nedošlo. Také průmyslová produkce, která je pro tempo českého HDP klíčová, je poměrně citlivá na různé vlivy, od mezinárodní covidové situace přes vývoj cen vstupů až po nedostatek komponent.

Firmy jsou ale pro letošní rok navzdory aktuálním problémům optimistické. Podle našich průzkumů převládají podniky, které očekávají růst zakázek i zisku. Trh práce se ovšem stále potýká s nedostatkem zaměstnanců, to firmy zbytečně brzdí a omezuje.

Zároveň při pohledu na demografickou křivku České republiky je patrné, že se situace bude zhoršovat. Pokud tedy nechceme, aby se naše ekonomika v budoucnu dostala do velkých problémů, budeme muset přivést kvalifikované pracovníky ze zahraničí a nezatěžovat tento proces zbytečnou byrokracií. Bez nich se Česko neobejde.

Očekáváme, že mzdy nadále mírně porostou. Podle našeho posledního společného šetření s ČNB podnikatelé v letošním roce očekávají růst mezd kolem 3,5 procenta. Jak jsem ale již zmínil, prostor pro větší navýšení mezd je dost omezený.

Po dvou ekonomicky náročných letech vlivem pandemické situace, zvyšování cen materiálu, energií, ale i problémech s dopravou a dodávkami komponentů zkrátka zaměstnavatelé nebudou moci zvyšovat mzdy takovým tempem jako před pandemií. Navíc vlivem zvyšování minimální mzdy a minimální zaručené mzdy se leckde bude navyšování řídit tímto institutem.

V této době růst minimální mzdy snižuje prostor zaměstnavatelů na dostatečné motivační odměňování dobrých zaměstnanců. Uvidíme také, jaký bude vývoj platů ve veřejné sféře. Dosud tam platy rostly poměrně často, bez vazby na zvyšování produktivity, což podle našeho názoru pomáhalo roztáčet inflační spirálu.