Článek
„Pro diverzifikaci našich aktiv se bitcoin zdá dobrý,“ řekl Michl v rozhovoru pro FT. V bitcoinu by centrální banka mohla podle něj držet až pět procent ze svých celkových rezerv ve výši 140 miliard eur (3,5 bilionu Kč).
Nicméně v reakci na publikovaný článek ve Financial Times Michl ve svém příspěvku na sociální síti X upřesnil, že bankovní radě teprve předloží návrh na to, aby byla provedena analýza. Myšlenka přidat bitcoin do rezerv centrální banky je tedy zatím jen ve fázi diskuse. „Rozhoduje bankovní rada a rozhodnutí není blízko. Je potřeba promyšlená analýza,“ uvedl.
V rozhovoru Michl uznal „extrémní volatilitu“ bitcoinu a jeho omezenou historii, jako pozitivum ale vnímá širší zájem investorů o největší kryptoměnu od loňska, kdy se bitcoin začal obchodovat také na burzách prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ETF).
ČNB loni nakoupila 20,5 tuny zlata
V souvislosti s bitcoinem poukázal i na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je fanouškem kryptoměn a minulý týden zřídil pracovní skupinu, jež má vyhodnotit vytvoření národního fondu digitálních aktiv. Patrný je podle Michla také rostoucí vliv vedoucích pracovníků v oblasti kryptoměn v Trumpově administrativě.
Rezervy centrálních bank tvoří spíše konzervativnější aktiva. V posledních letech roste na popularitě zlato, které ve velkém nakupuje i ČNB. Dále to jsou americké státní dluhopisy či další formy vysoce ceněných dluhopisů a v menší míře i akcie.
Třetí po Salvadoru a Bhútánu
Investovat do kryptoměn se ale dosud rozhodly jen dvě země na světě. „Krásné třetí místo. Česko by se stalo třetí zemí na světě, která by část svých devizových rezerv investovala do bitcoinu, hned po Salvadoru a Bhútánu,“ uvedl na sociální síti X hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Krásné třetí místo. Česko by se stalo třetí zemí na světě, která by část svých devizových rezerv investovala do bitcoinu, hned po Salvadoru a Bhútánu.https://t.co/RtA0NIn4SP
— David Marek (@David_Marek) January 29, 2025
Hlavní ekonom společnosti Roklen Jan Berka podotkl, že pro provádění měnové politiky jsou pro centrální banku klíčové nikoliv investiční, ale likviditní rezervy, protože se mohou rychle převést do peněžní formy, a to nejlépe bez kapitálových ztrát.
„Tady bude bitcoin na jiné úrovni než zlato, použijeme-li běžné srovnání s rizikovými aktivy, jako jsou například akcie. Nejznámější kryptoměna je stále vnímána jako rizikové aktivum s výrazně vyšší volatilitou oproti jiným. A právě to by se při rozhodování, zda bitcoin zařadit do portfolia, mohlo ukázat jako problém,“ uvedl ekonom.
Michlův návrh ho ale moc nepřekvapil, protože současný guvernér ČNB se stále prezentuje jako investiční bankéř. „Hlavní je, aby nezapomínal, že aktuálně působí na pozici centrálního bankéře. V tomto směru Michl pro Financial Times uvedl, že na únorovém zasedání je velmi pravděpodobné snížení sazeb o čtvrt procentního bodu,“ dodal Berka.