Článek
Česká pobočka Googlu, která u nás působí jako „eseróčko“, loni podle výroční zprávy zaplatila na dani z příjmu sotva 22 milionů korun, o rok dříve to bylo dokonce jen 12,5 milionu. Tržby Google vykázal 755 milionů oproti předchozím 581 milionům, čistý zisk stoupl na 54 milionů z 37,8 milionu Kč v roce 2022.
Nicméně jeho reálné tržby, jak upozornil server Lupa.cz, jdou do miliard. Proudí ovšem přes centrálu v Irsku. Česká pobočka Googlu podle serveru generuje výnosy z poskytování výzkumu a vývoje americké centrále – hlavně z lokalizace produktů do češtiny. Zdrojem výnosů jsou i marketingové a podpůrné služby pobočce v Irsku.
Loni přijatý zákon umožňuje, aby Finanční správa velkým společnostem, jako je právě Google, nebo jejich dceřiným firmám působícím v Česku, jejichž efektivní zdanění nedosáhne 15 procent, vyměřila dorovnávací daň, která minimální patnáctiprocentní zdanění zajistí.
Podle expertů by se to mělo dotknout kromě nadnárodních technologických obrů také českých bank, jejichž mateřské skupiny nejrůznější daňové optimalizace rády využívají. Zákon vychází z legislativy EU.
Stanjura otočil, mimořádná daň potrvá
„Jako mezinárodní firma platíme podle současných mezinárodních pravidel většinu daní v naší domovské zemi, to jest ve Spojených státech amerických. Platíme taktéž všechny daně splatné v České republice,“ uvedla k výši odváděné korporátní daně mluvčí české pobočky Googlu Alžběta Houzarová.
Nový zákon se vztahuje na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard Kč) a které působí i na českém trhu.
V hledáčku berňáku je 17 korporací
Finanční správa odhaduje, že dorovnávací daň se bude týkat zhruba 17 nadnárodních skupin a asi 4800 firem, které tyto skupiny sdružují.
Nepůjde však jen o zmíněné technologické giganty. „Fiskální dopad se očekává zejména u bank, které dosahují typicky nižšího zdanění, a obecně pak u firem, které uplatňují různé formy daňových úlev, zejména investiční pobídky a daňové odpočty na výzkum a vývoj,“ sdělila Novinkám daňová expertka společnosti PwC Lucia Čechová.
Upozornila, že část dorovnávací daně je vypočtena až na základě výsledku celé nadnárodní skupiny, odhad inkasa je tak komplikovaný.
„Zásadní pro výběr daně bude také, jakým způsobem se k němu postaví Finanční správa. Tedy zda bude aktivně kontrolovat plnění nových daňových povinností, nebo se spíše zaměří na asistenci u otevřených kontrol zahraničních daňových správ. Očekáváme přitom, že v řadě evropských států bude tato nová povinnost důsledně kontrolována,“ uvedla Čechová.
Nadnárodní firmy obírají rozpočet o miliardy. Přes převodní ceny
Připomněla, že dorovnávací daň je globální iniciativa a zavádí se už ve více než třiceti zemích napříč světem, přičemž další státy na její implementaci pracují.
„Na poli Evropské unie je snaha o její harmonizované uchopení. Novinkou je návrh směrnice, jejímž cílem je usnadnit evropským skupinám plnění této povinnosti. Přináší mimo jiné jednotný unijní formulář, který by obsahoval údaje o celé skupině, a stačilo by ho podat jen v jednom evropském státě,“ doplnila expertka.
„Podání klasického daňového přiznání by nicméně pořád zůstalo povinností společností v daném státě,“ podotkla.
Poukázala i na to, že nadnárodní skupiny budou muset daňovým správám sdělovat velké množství nových informací, aby unesly důkazní břemeno v případě kontroly.
„V praxi sledujeme, že české společnosti v mnoha případech spoléhají na to, že otázky ohledně dorovnávacích daní za ně vyřeší jejich mateřská společnost v zahraničí. Měly by si ale hlídat plnění povinností spojených s dorovnávací daní v Česku, protože odpovědnost za jejich nesplnění zůstává plně na nich,“ upozornila Čechová.
Korporace přitom už podle ní nemají moc času. „Pokud se nestihne schválit připravovaná novela, české společnosti budou muset podat informační přehled i daňové přiznání k české dorovnávací dani za první období, tedy za rok 2024, do konce října 2025. Všechny subjekty podléhající této dani se navíc musí s dorovnávací daní vypořádat již v rámci auditu letošního roku,“ dodala.
O kolik si státní rozpočet polepší, se teprve uvidí. K daňovým povinnostem konkrétních firem se Finanční správa kvůli zákonné povinnosti mlčenlivosti nevyjadřuje.
Minimální daň má platit všude
Cílem evropské směrnice, z níž nový zákon o dorovnávací dani vychází, je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní.
Nástrojem k tomu má být zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.
Vláda USA chce, aby Google kvůli monopolu prodal prohlížeč Chrome
