Hlavní obsah

Globální trh práce se z pandemie nezotaví nejméně do roku 2023

2. 6. 2021, 18:08

Nejméně 220 milionů lidí po celém světě zůstane letos bez práce. To je mnohem více než před pandemií nemoci covid-19. Míra nezaměstnanosti bude činit 6,3 procenta. Pracovní trh se po pandemii nezotaví nejméně do roku 2023. Ve středu to uvedla Mezinárodní organizace práce (ILO).

Článek

V příštím roce se má situace mírně zlepšit. Bez práce bude 205 milionů lidí a míra nezaměstnanosti se sníží na 5,7 procenta. V roce 2019, tedy před pandemií, nemělo práci 187 milionů lidí a míra nezaměstnanosti činila 5,4 procenta.

„Růst zaměstnanosti nebude nejméně do roku 2023 stačit, aby vyrovnal utrpěné ztráty,” uvedla ILO.

Skutečný dopad na trh práce je podle organizace ještě větší, pokud se zohlední například zkrácená pracovní doba v mnoha firmách. To odpovídá zhruba 144 milionům pracovních míst na plný úvazek.

Nezaměstnanost v Británii klesla

Ekonomika

Zatímco ve Spojených státech po masivních propouštěních začala opět vznikat nová pracovní místa, jinde, zvláště v Evropě, zůstává mnoho lidí v režimu zkrácené pracovní doby. Nejhůře zasaženi růstem nezaměstnanosti byly ženy, mladí lidé a dvě miliardy osob pracujících v šedé ekonomice.

V porovnání s rokem 2019 je také nyní po celém světě o 108 milionů lidí více zařazeno do kategorie chudých nebo extrémně chudých.

V Česku je situace poměrně dobrá. Navzdory přes rok trvající pandemii dosahuje aktuální nezaměstnanost jen zhruba polovičních hodnot ve srovnání s poslední recesí v roce 2009. Podíl nezaměstnaných na populaci podle úřadu práce v dubnu činil 4,1 procenta.

Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ).
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.