Článek
FAZ popisuje výzkum švédských ekonomů Daniela Waldenströma a Olleho Hammara, který se zabýval novými daty. „Datové řady ukazují úbytek nerovnosti,“ uvedli ekonomové.
Z dat vyplynulo, že takzvaný Giniho koeficient, který měří příjmovou nerovnost, v letech 2000 až 2018 globálně klesl ze 64,7 na 50,2 procent. V tomto měřítku přitom 100 procent značí absolutní nerovnost a 0 procent absolutní rovnost.
V Číně a Indii žije nejvíce obyvatel na světě. Obě země se v minulosti potýkaly s velkou chudobou, v posledních desetiletích však jejich ekonomiky rostou a dochází tak k ohromné redukci chudoby.
Podíl desetiny světové populace, jež vydělává nejvíce, tak klesl z poloviny na třetinu světového čistého příjmu. Naopak podíl spodních 50 procent obyvatel se od roku 2000 zdvojnásobil z 9 na 18 procent.
Němci nevědí o obrovském poklesu chudoby
Podle údajů Světové banky navíc podíl extrémně chudých lidí klesl mezi lety 1981 až 2002 ze 42,2 procenta na 25,6 procenta. Do roku 2018 potom došlo k dalšímu poklesu až na 8,6 procenta. V absolutních číslech klesl počet extrémně chudých lidí od roku 1990 z 1,8 miliardy lidí na 736 milionů, ačkoliv světová populace vzrostla až 7,5 miliardy lidí. [celá zpráva]
Většina lidí si však ohromného pokroku v otázkách chudoby není vědoma, píše FAZ. Že za posledních 20 let klesl počet lidí v absolutní chudobě, ví jen 0,5 procenta Němců. Naopak 92 procent si myslí, že chudoba vzrostla nebo zůstala na stejné úrovni.