Článek
Globální dluh podle IIF v prvních devíti měsících loňského roku stoupl o 11 biliónů dolarů na 217 biliónů dolarů, což je 325 procent světového HDP. Do statistiky se počítá dluh vlád, domácností a firem mimo finanční sektor.
Za zhruba polovinou nárůstu dluhu o 5,3 biliónu stojí větší půjčování vlád. Na něm měla podle zprávy lví podíl Čína a rozvíjející se ekonomiky. O 3,6 biliónu víc si půjčily firmy. U domácností vzrostlo zadlužení o 2,1 biliónu.
Největší celkový podíl na dluhu mají ale domácnosti, které dlužily 94 biliónů dolarů. Firmy mimo finanční sféry dlužily 63 biliónů a vlády 60 biliónů.
Rizika pro dlužníky
IIF přitom varoval před tím, že situaci dlužníků letos zřejmě ztíží růst úrokových sazeb. Ten dává do souvislosti s vítězstvím Donalda Trumpa, který slibuje rozsáhlé státní investice i zvýšení výdajů na armádu. Dalším rizikem pro finanční trhy je růst ochranářských opatření a nejistota kolem brexitu.
České domácnosti ke konci listopadu dlužily bankám přes 1,42 biliónu korun, což bylo zhruba o 11 miliard korun více než v říjnu.
Celkově mělo Česko podle posledních údajů ke konci listopadu vydané dluhopisy za 1,56 biliónu korun, z toho je 214 miliard v zahraničních emisích dluhopisů, tzv. eurobondech.
