Geomet představil v Dubí projekt těžby lithia. Místním se nezamlouvá

Do sálu kulturního domu dorazilo vedle zastupitelů asi šest desítek obyvatel podkrušnohorského města. Většina z nich jako by podle svých slov byla již smířena s tím, že těžbě lithia už nelze zabránit, že je o ní rozhodnuto.

Aktéři setkání přišli podle svých slov hlavně proto, aby se dozvěděli, jaká opatření investor chystá, aby měla těžba co nejmenší dopad na jejich životy. Místním projekt vadí například proto, že přinese vyšší nároky na dopravu při výstavbě i při přepravě zaměstnanců. Upozorňují také na vodní zdroje, které může stavba poškodit, a na významné zásahy do přírody. „Máme málo informací, chtěli bychom jich více a aby byly konkrétnější,“ řekl Novinkám před začátkem schůze pan Štefan.

Během půldruhé hodiny trvající prezentace zástupci Geometu podrobně seznámili přítomné se způsobem těžby lithia a jeho následným zpracováním. Přiblížili průběh příprav i chystané další kroky vedoucí k realizaci. Několikrát přitom zopakovali, že celý projekt je koncipován tak, aby měl co nejmenší vliv na životní prostředí. Ředitel společnosti Martin Pohlodko připomněl, že lithium bude muset mít zelený certifikát, který zajistí, že bude ekologicky vytěženo. Bez certifikátu by ho podle něj nikdo neodebíral.

„Nic konkrétního jsme se nedozvěděli,“ zhodnotil pan Štefan prezentaci. To manželé Zdeňka a Jan Maškovi odcházeli spokojení. „Bydlíme přímo u hlavní silnice. Zajímalo nás, jak to bude s přepravou vytěženého materiálu. Dozvěděli jsme se, že se bude dbát na životní prostředí – a to je dobře,“ řekli Novinkám.

Těžba lithia by podle investora měla na Cínovci začít nejpozději v roce 2028. Dolovat se má ve velkých těžebních komorách v hloubce zhruba 150 až 300 metrů pod povrchem. Vyrubaná hornina se ještě v dole kvůli prachu a hluku semele do velikosti štěrku. Odtud by se lanovkou nebo pásovými dopravníky nad korunami stromů nebo v průseku lesa měla ruda dovážet do osm kilometrů vzdáleného Újezdečku, kde má být v průmyslové zóně v osadě Dukla vybudována fabrika na její zpracování. V sousedství rodinných domů. Jejich obyvatelé se bouří, s plánem investora se rozhodně smířit nehodlají.

Starostové obcí, kterých se případná těžba lithia a následné zpracování týká, se zástupci investora pravidelně jednají ve snaze zabránit realizaci jeho plánů. „Tlačíme na těžební společnost, aby vybrala novou lokalitu pro zpracovatelský závod a zvolila jiný způsob dopravy z Cínovce,“ řekl před týdnem Novinkám Tomáš Sváda, starosta Košťan, které s Újezdečkem sousedí.

Podle něj by bylo mnohem vhodnější vybudovat fabriku na zpracování rudy daleko od bytové zástavby. Ve hře jsou prý dvě takové lokality na Mostecku, ale i jinde. „Uděláme všechno možné, aby se v Újezdečku lithium nezpracovávalo. Postavit někomu továrnu šest metrů od plotu je podle mě totální hloupost,“ zdůraznil Sváda.

Ti, kteří snahu o zastavení projektu ještě nevzdali, sbírají podpisy pod petici vyhraňující se proti těžbě a zpracování lithia. Autoři ji chtějí předat hejtmanovi a případně dalším orgánům státní správy. Lidé mohou svůj nesouhlas signovat na čtyřech místech v Dubí a Teplicích. Aktuálně se k petici přihlásilo zhruba 1000 lidí.