Gastro podniků přibylo. Mezi Prahou a venkovem ale zeje propast

Před nedávno otevřenou italskou restaurací a kavárnou v Praze na Vinohradech stojí i přes podzimní počasí venku několik stolků, v úterý časně večer již mají venku i uvnitř do posledního místa plno. Další parta mladých lidí zklamaně odchází hledat štěstí jinam, bez rezervace nemají šanci. I když je v této populární čtvrti hospoda nebo kavárna na každém rohu, další přibývají a o zákazníky nemají nouzi.

Po překonání těžkých let pandemie covidu a následné obrovské inflace, kdy majitelé restaurací, barů, kaváren či bister museli o zákazníky bojovat, se obor znovu nadechl. Podle Dun & Bradstreet se trh před dvěma lety odrazil ode dna a od té doby roste.

Aktuálně podle analýzy v Česku v oboru podniká 24 237 restaurací, společností s ručením omezeným nebo akciových společností. Od začátku roku jich vzniklo 967, když zároveň 435 společností zaniklo. Na jednu zaniklou firmu připadají v průměru více než dvě nové, což je nejvyšší hodnota od roku 2021.

„Podnikatelská základna se rozrůstá rychleji než v předchozích čtyřech letech,“ komentovala vývoj Kateřina Klosová z Dun & Bradstreet.

Situace ale není tak jednoznačná a hodně se liší napříč republikou. Zatímco v Praze vzniklo v oboru jen letos 407 firem, na Vysočině či v Karlovarském kraji pouze dvě desítky a jiné zavíraly. Nadprůměrně si vede díky Brnu ještě Jihomoravský kraj, kde vzniklo přes 130 firem.

V gastronomii podnikají ale vedle firem i živnostníci. Jejich počet od roku 2020 setrvale klesal ze zhruba 112 tisíc na nyní registrovaných 91 tisíc. O něco ale klesl podíl neaktivních živností, ačkoliv jich je stále přes 50 procent.

Poměrně výrazný pokles počtu podnikatelů v oboru stravování podle Klosové souvisel nejen s pročišťováním trhu a těžkými podmínkami. Roli sehrála i neochota podnikatelů povinně si zřizovat datovou schránku.

Podle restauratéra Luboše Kastnera z Asociace malých a středních podniků a živnostníků se o obrodě gastronomie napříč Českem zatím dá těžko mluvit. Ubývá vesnických hospod, u dalších se mění majitelé. Jsou regiony, kde podnikání v gastronomii nedává velký smysl.

„V Praze ten smysl je - existuje tam dostatečná poptávka a celkem vysoké nárůsty cenové hladiny lze v Praze pokrýt, zejména pokud hovoříme o kavárnách či bistrech,“ komentoval Kastner.

Mimo Prahu je situace rozmanitější, některým hospodám se daří, jiné skomírají.

V Mladé Boleslavi skončila jedna celkem vyhlášená pizzerie i tradiční restaurace na Staroměstském náměstí. „Z ní je nezávislé divadlo. Drží se tady klasické hospody a restaurace, ale hodně to válcují fast foody a rozvoz jídel,“ řekl Novinkám Bohumil Horáček z mladoboleslavské radnice. Několik tradičních hospod ve městě nahradila asijská bistra.

„Mám hospodu jako koníčka, nemusí mě to živit. Už jsem to chtěl zavřít, ale pak bylo po lese spousta aut houbařů, tak ti přišli. Taky se tu slavily svatba a narozeniny, to ještě člověka drží,“ dodal majitel venkovské hospody v Dolní Krupé poblíž Mnichova Hradiště Martin Tesař.

Hospodám se podle něj moc nevede, lidé víc sedí doma u televize nebo sociálních sítí. Někteří bývalí štamgasti už nejsou na světě a mladší mají hypotéky a šetří každou korunu. „Jít dnes na oběd, to člověku leze do peněz,“ připouští majitel restaurace, která už bývá otevřená jen od pátku do neděle.

O poznání lépe se daří nové restauraci v jiné vesnici. Na základech kdysi zavřené hospody ve Všejanech vybudovali zbrusu nový pivovar. „Spojení malého pivovaru s kuchyní a restaurací se ukazuje jako fungující,“ potvrdila provozní Michaela Salačová. Hospoda se zaběhla, chodí stálí i noví hosté, v létě jezdí hodně cyklistů.

Majitel restaurace v Hodici na Jihlavsku Milan Mezera v oboru pracuje přes třicet let a jeho příběh dokládá úbytek klasických vesnických hospod. „Šel jsem raději do předčasného důchodu, abych to vůbec ekonomicky zvládal. Už si jen přivydělávám,“ líčí. V minulosti míval dvě hospody a šest zaměstnanců. Teď už nebere ani brigádníky na léto na výpomoc. Podnikání přes zimu vzdal. „Jakmile bude potřeba topit, zavřu a znovu otevřu až v dubnu,“ konstatoval.

I na Vysočině vznikají nové podniky jako třeba kavárna v Bystřici nad Pernštejnem, kde sázejí na kvalitní zákusky a kávu z malé pražírny. V Sobíňově na Havlíčkobrodsku řešili nedávno osud hospody, když odešel hostinský. Koupila ji obec a našla nájemce, oblíbené místo už zase žije.