Článek
Cílem středopravicové vlády je snížit rozpočtový schodek tak, aby nepřekračoval šest procent hrubého domácího produktu. Právě nad touto hranicí by byla Francie vystavena výtkám Evropské unie pro nadměrný deficit. Zadlužení Francie sice dál poroste, ale pomaleji, napsala agentura AFP.
„Nemůžeme obětovat budoucnost našich dětí ani nadále vypisovat špatné šeky, které na ně dopadnou,“ zdůvodňoval Barnier v Národním shromáždění navrhovaná opatření při prezentaci návrhu rozpočtu pro rok 2025.
Podle návrhu rozpočtu má být přibližně 440 velkých společností s ročními příjmy nad jednu miliardu eur zasaženo zvláštní daní trvající dva roky s cílem získat takto celkem 12 miliard eur (304 mld. Kč).
Francouzský palác představil novou vládu
„Zdaněny mají být i zpětné odkupy akcií,“ upozornil britský list The Financial Times. Už v příštím roce chce Barnierova vláda takto získat do rozpočtu osm miliard eur (203 miliardy Kč).
Státem vlastněná elektrárenská společnost EDF vyplatí zvláštní dividendu do vládní kasy – dohromady by tyto změny a další ovlivňující podnikání měly v příštích dvou letech vynést 13,6 miliardy eur (344 mld. Kč).
Dočasný a mimořádný příspěvek by ale měly platit i domácnosti s ročním příjmem nad 500 tisíc eur (12,6 milionu Kč) nebo jednotlivci s příjmy přesahujícími 250 tisíc eur (6,3 milionu Kč). Podle odhadů vlády se opatření týká asi 65 tisíc domácností, tedy zhruba 0,3 procenta daňových poplatníků.
Stát má zeštíhlit a valorizace penzí se posune
Barnier chce také zrušit 2200 pracovních míst státních zaměstnanců, zejména ve školství. Úspory by přinesl i návrh na oddálení valorizace starobních důvodů o šest měsíců.
Vláda tvrdí, že dvě třetiny z 60 miliard eur, o které se má snížit schodek rozpočtu, v roce 2025 pocházejí ze škrtů ve výdajích, jako jsou náklady na zdravotní péči, nezaměstnanost či právě snížení počtu státních zaměstnanců. Zbytek podle ní zajistí zvýšení daní. Ale nezávislý vládní poradní orgán, který používá jinou metodu výpočtu, nedávno odhadl, že daně budou tvořit 70 procent deklarovaného konsolidačního úsilí.
Barnier označil řešení „kolosálního veřejného dluhu Francie“ za svou největší prioritu, a to navzdory politickému riziku, které taková opatření pro jeho křehkou menšinovou vládu představují.
Úspěch premiérova plánu je podle analytiků nejistý, protože pro svůj návrh rozpočtu musí v nejednotném parlamentu najít podporu. Kabinet se přitom opírá jen o hlasy asi třetiny poslanců, dalšími velkými silami jsou krajně pravicový tábor Národního sdružení a levicová koalice.
The Financial Times poznamenaly, že pokud budou Barnierovy rozpočtové kroky přijaty, byly by v rozporu s ekonomickou politikou prosazovanou prezidentem Emmanuelem Macronem od roku 2017, která zahrnuje snížení daní a omezení přísné ochrany práce ve snaze podpořit růst a konkurenceschopnost.
„Schválení rozpočtu v roztříštěném Národním shromáždění bude Barnierovou první skutečnou zkouškou od chvíle, kdy ho Macron v srpnu jmenoval premiérem,“ napsal britský deník.