Francouzská EDF hlásí rekordní ztrátu

Výkon jaderných elektráren EDF loni klesl na 34leté minimum, což firmu donutilo kupovat elektřinu na trhu. Ruská invaze na Ukrajinu ale přispěla k prudkému zvýšení cen elektřiny v Evropě. Čistý dluh společnost loni vzrostl na 64,5 miliardy eur (1,53 bilionu Kč) ze 43 miliard eur v roce předchozím.

„Dnes je naší prioritou vrátit EDF zpět na správnou cestu,“ řekl novinářům generální ředitel Luc Remont, kterého vláda jmenovala do funkce loni v listopadu, aby skupinu ozdravil. Na přípravu nové strategie mu dala půl roku.

Remont chce dosáhnout toho, aby letos výroba jaderné energie ve Francii dosáhla 300 až 330 terawatthodin (TWh) proti loňským 279 TWh, což bylo nejméně od roku 1988. Francie se tak poprvé od roku 1980 stala čistým dovozcem elektřiny. Pro srovnání - v České republice se loni vyrobilo celkem 78,8 terawatthodiny (TWh) a převládal vývoz elektřiny do zahraničí.

Skupina EDF ale musí do roku 2028 financovat velké investice, úhrnem za 33 miliard eur, do svých stávajících reaktorů. Plán na výstavbu šesti nových reaktorů do roku 2050, který oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron, by měl spolknout 52 miliard eur.

Podnik také čeká účet v řádu miliard eur za výstavbu elektrárny Sizewell C v hrabství Suffolk na východě Anglie. Výstavba nového jaderného bloku Flamanville 3 má více než deset let zpoždění, jeho odhadované náklady stouply čtyřnásobně na 13,2 miliardy eur.

Z 56 reaktorů EDF je nyní v provozu 43, uvedla firma. Problémy s korozí vyřešila nebo na nich pracuje u deseti reaktorů. U dalších sedmi reaktorů vymění potrubí do konce letošního roku.

EDF směřuje k úplnému zestátnění. Plán francouzské vlády získat plnou kontrolu nad společností a stáhnout ji z burzy je teď ale pozastaven. Čeká se na rozhodnutí pařížského soudu o opodstatněnosti žaloby menšinových akcionářů, kteří dohodu o převzetí napadli. Rozhodnutí se očekává v první polovině tohoto roku, uvedla EDF. Stát má v podniku téměř 96 procent akcií, uvádí společnost na webu.