Článek
Státem vlastněná energetická společnost EDF ve Francii aktuálně provozuje jen 26 ze svých 57 jaderných reaktorů. Více než polovina z jejich celkového počtu totiž prochází nouzovou bezpečnostní údržbou poté, co se objevily praskliny v potrubích. V důsledku toho ovšem reaktory generují nejnižší podíl elektřiny v zemi za posledních 30 let.
V zemi, pro níž je jádro v rámci energetického mixu primárním zdrojem, to pochopitelně představuje problém. Francie se tak obrací k alternativám v podobě plynových, větrných a vodních elektráren. To ale spotřebu plně nepokryje, a tak se země musí obracet na velkoobchodní trh, čímž tlačí cenu elektřiny v celé Evropě nahoru.
Svého času totiž byla Francie plně soběstačná a například v letech 2014 až 2016 nepotřebovala dovážet žádnou elektřinu. S rostoucími problémy v jaderných elektrárnách se ale čím dál více spoléhá na dovoz a třeba jen letos už ji musela nakupovat 102 dní. Tyto nákupy však jen zvyšují tlaky na evropském trhu s elektřinou a plynem, který je už tak pod silným tlakem kvůli omezeným dodávkám plynu z Ruska.
Cena plynu překonala hranici 200 eur za megawatthodinu. Poprvé od března
V letních měsících se denní spotřeba po elektřině ve Francii pohybuje kolem 45 gigawatthodin, v chladných zimních večerech už ale domácnosti vytlačí spotřebu až k 90 gigawatthodinám (90 tisíc megawatthodin). Na rozdíl třeba od německých domácností totiž více spoléhají na elektřinu nežli na plyn, pro vytápění a ohřev vody.
Tak vysoká spotřeba už se vzhledem k vysokým cenám na trhu výrazně prodraží. Francouzské forwardové ceny (cena se dohodne dnes, ale transakce proběhne později za dříve dohodnutou cenu, pozn. red.) od roku 2020 vzrostly téměř o 1000 procent oproti desetiletému průměru, upozornil Bloomberg.
EDF slíbila, že některé reaktory se jí podaří uvést zpět do provozu ještě před nástupem zimních měsíců, podle Bloombergu to ale není zárukou jistoty, neboť společnost v minulosti své sliby několikrát úplně nedodržela.
Paříž láká Prahu na svůj program jádra
„Červené výstrahy” budou běžné
Loni v dubnu potkalo Francii chladnější počasí a tamní provozovatel elektrické sítě musel vydat ”oranžovou výstrahu”, druhý nejvyšší stupeň varování, který mj. požaduje po domácnostech a firmách, aby „umírnily svou spotřebu“, připomněl Bloomberg s tím, že tyto výstrahy se nejspíš stanou běžnou součástí nadcházející zimy a pravděpodobně přerostou do ”červených výstrah”, které naznačují riziko výpadků proudu, pokud rodiny a podniky nesníží svou spotřebu.
Pokud tedy chce francouzský prezident Emmanuel Macron pomoci zmírnit evropskou energetickou krizi, musí se zaměřit na domácí prostředí. Oprava jaderných reaktorů by měla být jeho nejvyšší prioritou, jinak se prvním evropským městem, které v letošní zimě postihne výpadek proudu, klidně může stát Paříž a nikoliv Berlín, uzavřel Bloomberg.