Článek
Paříž toto pravidlo porušovala deset let, dodržet se jí je podařilo až loni. Kvůli ústupku vlády na týdny trvající protesty takzvaných žlutých vest bude ovšem tato disciplína porušena, podotýká na svém webu německý týdeník Der Spiegel.
Aby protesty uklidnil, přišel francouzský prezident Emmanuel Macron s řadou sociálních opatření, která budou stát asi deset miliard eur (258 miliard Kč).
Záznam: Protesty žlutých vest v PařížiVideo: Reuters
Hlava státu v televizním projevu národu slíbila, že se přestanou danit přesčasy, že zaměstnanci získají nezdaněnou roční prémii, že část lidí, kteří pobírají minimální mzdu, obdrží měsíčně navíc až 100 eur a že vyšší sociální odvody se dotknou jen důchodů nad 2000 eur (dříve to bylo od 1200 eur).
Nejzadluženější země EU
Macron přitom chtěl v prezidentské funkci v tomto směru opět dodržovat unijní rozpočtová pravidla. Francouzský veřejný dluh přesto zůstává i nadále značný. V roce 2017 se zvýšil na 97 procent z 96,6 procenta HDP. Pravidla EU, tzv. Maastrichtská kritéria, přitom povolují celkové zadlužení členského státu do 60 procent HDP. Před začátkem protestů proti zvýšení cen pohonných hmot a vysokým životním nákladům vláda plánovala na rok 2019 zvýšení deficitu na 2,8 procenta z letošních 2,6 procenta.
Itálii hrozily kvůli rozpočtu sankce
Brusel přitom letos odmítl schválit rozpočet Itálie na příští rok, který počítal se schodkem 2,4 procenta. Zadlužení Itálie je ještě větší než u Francie, dosahuje přes 130 procent ročního HDP země.
Tear gas floats in the air during clashes with police at a demonstration by the "yellow vests" movement in NantesTear gas floats in the air during clashes with police at a demonstration by the "yellow vests" movement in Nantes, France, December 15, 2018. REUTERS/Stephane Mahe
Římu proto hrozilo disciplinární řízení, na jehož konci by mohly přijít i finanční sankce v miliardové výši. Itálie minulý týden ustoupila Unii a rozpočtový schodek příští rok sníží na 2,04 procenta hrubého domácího produktu (HDP). [celá zpráva]
