Firmy se obávají zdražení energií

„Dlouhodobě upozorňujeme, že pokud pro Česko jako pro nejprůmyslovější zemi Evropy vzrostou ceny energií nad evropský průměr, bude to mít velmi negativní dopady na naši konkurenceschopnost,“ řekl v úterý Právu ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Z návrhu vládního nařízení, které má kabinet schvalovat ve středu, vyplývá, že na poplatcích za obnovitelné energie mají domácnosti a firmy příští rok zaplatit více než 26 miliard korun.

„Návrhy vlády z dílny ministerstva průmyslu se mění fakticky co dva dny, předchozí návrh měl pokrýt celou část obnovitelných zdrojů energie z rozpočtu, teď je částka o 26 miliard nižší. Toto vůbec nezajišťuje předvídatelnost a jistotu pro průmysl a domácnosti,“ zlobí se Čížek.

Vláda podle něj na pondělní tripartitě přislíbila, že se tímto tématem ještě bude zabývat. Pokud vůbec nezasáhne, hrozí podle Čížka nárůst regulovaných složek ceny elektřiny pro některé zákazníky meziročně až o stovky procent.

„Víme, že není možné sanovat ze státního rozpočtu všechno, což ani nechceme. Nicméně výrazný meziroční skok v ceně regulované složky by rozhodně nebyl pozitivním krokem pro naši konkurenceschopnost či inflační vývoj,“ dodal. Podle ředitelky Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenky Janákové podniky potřebují spolehlivou předvídatelnost kroků ze strany státu, aby měly jistotu a čas zvolit vhodná manažerská rozhodnutí související se zajištěním dostupné energie pro jejich provozy.

„Rozumíme krokům vedoucím k ozdravení veřejných financí. Všechny podniky, zejména energeticky náročný průmysl a podniky s nepřetržitým provozem, ale potřebují, aby bylo co nejdříve kompletně dořešeno nastavení a finanční pokrytí regulované části ceny za energie,“ konstatovala.

Platby za zelené zdroje jsou od loňského října zcela hrazeny ze státní kasy. Opatření sice od začátku mělo platit jen do konce letošního roku, ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) ale kvůli obavám z možného růstu cen energií původně navrhl, aby státní podpora pokračovala i příští rok.

Proti se ale postavil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS), který navíc proti původnímu rozdělení chce část nákladů spojených s podporou obnovitelných zdrojů přenést ze státu na firmy.

Podniky tak mají mít stejnou výši poplatku za megawatthodinu jako domácnosti, přitom před loňským osvobozením platily proti nim polovic. U domácností bude návrat plateb za zelené energie, tedy ty vyrobené ze slunce, vody, větru či biomasy, ve výši 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu znamenat na fakturách za elektřinu při průměrné spotřebě ročně navíc okolo 1800 korun.

Vláda má o poplatcích za obnovitelné zdroje rozhodnout ve středu i kvůli tomu, že bude schvalovat státní rozpočet na příští rok. Ministerstvo financí předložilo vládě jeho návrh se schodkem 252 miliard korun. Kabinet musí poslat rozpočet do Sněmovny do konce září.

Největší výdaje, přes 926 miliard, má mít podle návrhu financí ministerstvo práce a sociálních věcí. Dále školství má příští rok hospodařit s 253 miliardami, obrana má dostat přes 151 miliard.

Do rozpočtu se promítají opatření z vládního balíčku k ozdravení financí, k němuž se ve středu ve finálním kole vrátí Sněmovna. Zástupci firem a odborů společně žádali o devět změn v navrhovaném souboru hlavně daňových změn, aspoň částečně uspěli se třemi. Usilovali i o zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Koalice se u nich dohodla na osvobození od daně do poloviny průměrné mzdy. Pro příští rok by měl limit činit 21 983 korun.

Odboroví předáci kritizují v připravovaném rozpočtu třeba snížení sumy na platy pracovníků veřejného sektoru o dvě procenta proti letošku. Podle zaměstnavatelů jsou potřeba strategické investice a větší podpora inovací.