Firmy nesouhlasí s návrhem na zvýšení minimální mzdy

„Minimální mzda by se proto měla zvýšit v rozmezí 850 až 1000 Kč, což více odpovídá očekávanému růstu průměrné mzdy,“ konstatovala ředitelka zaměstnavatelské sekce svazu Dagmar Kužvartová.

„Pokud jde o míru navýšení minimální mzdy, ministerstvo práce jsme upozornili, že v aktuálním inflačním prostředí zejména s vysokými cenami energií může být pro některé podniky obtížné vyrovnat se s navrhovaným zvýšením minimální mzdy o 1100 Kč měsíčně,“ dodal pro Právo Miroslav Diro z Hospodářské komory.

Upozornil, že mzdové náklady jsou vyšší, než kolik činí hrubá mzda. „Řada zaměstnavatelů, i přestože minimální mzdu nevyplácí, bude také nucena odstupňovat výši mezd mezi zaměstnanci,“ dodal.

Naopak spokojenost s nárůstem o 1100 korun vyjádřily odbory. „Návrh vítám, ale je to pořád málo, mělo by to být minimálně o 2000 korun,“ napsal na Twitteru Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a prezidentský kandidát.

Návrh ministerstva má ale ještě druhou část. Totiž to, že se automaticky nezvýší všechny úrovně zaručených mezd, jež jsou na tu minimální navázány. Zaručené mzdy jsou zjednodušeně řečeno nejnižší možné výdělky v jednotlivých povoláních, třeba u prodavaček, zedníků, účetních, ale i ředitelů podniků.

Úrovní je osm. Podle MPSV by se ale měla zvýšit pouze ta nejnižší, která je totožná s minimální mzdou, a ta nejvyšší. Obě by se zvedly o 1100 korun.

Podle odborů je nepřijatelné, aby se nezvýšily zaručené mzdy ve všech třídách. Naopak firmy to vítají. „Souhlasíme s oddělením minimální mzdy od zaručené mzdy tak, jak uvádí návrh ministerstva práce,“ sdělila Právu Kužvartová.

„Vnímáme to jako kompromisní počátek procesu postupného odbourávání systému zaručených mezd,“ doplnil Diro.

Podle ekonomů dává zvýšení minimální mzdy o 1100 korun smysl. „S ohledem na to, jak je letos vysoká inflace a jak se bude vyvíjet příští rok, to pořád znamená její dost výrazný reálný pokles. Nemyslím si, že by to bylo nějak likvidační pro firmy s ohledem na situaci v ekonomice,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas s tím, že úrovně zaručených mezd by ponechal, jenom by je zjednodušil.

„Je to rozumný návrh. Chápu sice, že odbory by chtěly, aby se přidávalo více, ale signály jsou takové, že mzdy příliš neporostou nikomu. Situace je taková, že existuje mzdová zdrženlivost,“ konstatoval Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Je to podle něj akceptovatelná suma i pro zaměstnavatele. „Pokud je to v těchto dimenzích, tak si myslím, že nic lepšího pro ně v nabídce nebude,“ míní.

Nenavyšování zaručených mezd je podle Sobíška určitým řešením. „Automatický vzorec jejich zvyšování nemusí vždy dávat smysl. Neznamená to, že by neměly růst vůbec, ale mělo by se to odvíjet podle situace, nikoliv automaticky podle minimální mzdy,“ dodal.

Minimální mzda se týká zhruba 128 tisíc lidí.