Článek
K přijetí eura se ale Česko zavázalo už v době svého vstupu do EU před dlouhými 18 lety. Vedle volného trhu je jednotná evropská měna nejvýraznějším pojítkem zemí v Evropě. Už jenom rozsahem jeho používání – platí se jím už v 19 zemích EU, navíc třeba také ve Vatikánu, Černé Hoře či Andoře – s sebou zavedení eura nese řadu nesporných praktických výhod, na druhou stranu ale jeho odpůrci zdůrazňují, že s vlastní měnou a ovlivňováním jejího kurzu může země lépe procházet úskalími nejrůznějších krizí.
Společná měna by naší ekonomice, která je silně provázaná s eurozónou, prospěla
Svaz průmyslu a dopravy přijetí eura prosazuje dlouhodobě. „Používání společné měny by naší ekonomice, která je silně provázaná s eurozónou, prospělo. Sice bychom si výrazně nepomohli s inflací, která je v eurozóně 7,5 %, ale alespoň bychom nemuseli bojovat na dvou frontách. Tu druhou představují vysoké úrokové sazby ČNB, které ničí ekonomiku a zdražují lidem hypotéky,“ řekl Právu viceprezident svazu Radek Špicar.
„Přijetím eura by odpadlo i kurzové riziko a transakční náklady spojené se směňováním korun za eura,“ doplnil.
Euroizace podniků
Vláda by podle Špicara měla stanovit jasný termín a harmonogram příprav na jeho přijetí. A to přesto, že formální přijetí eura v současné době komplikují dopady pandemické krize, kvůli kterým ČR přestala plnit některá kritéria, ale také inflační tlaky, které, snad jen krátkodobě, ohrožují cenovou stabilitu v zemi.
„Mezi firmami už pozvolna začala tzv. spontánní euroizace. Častěji si nyní berou úvěry v eurech, platí jimi i tuzemské transakce a zanedlouho by v nich měly mít možnost i účtovat. Problémem je nicméně negativní postoj veřejnosti vůči euru, což je velký úkol pro politiky. Měli by otevřeně mluvit o jeho výhodách i nevýhodách a vyvracet nejrůznější mýty,“ dodal Špicar.
Většina firem by s eurem nespěchala
V rámci EU dobře prosperují jak státy, které si ponechaly vlastní měnu, tak i ty, které platí eurem. „Pro firmy by mohlo být přijetí eura výhodné, protože by se jim snížily transakční náklady, nemusely by se také zajišťovat proti kurzovým změnám. Společná měna ale přináší spoluzodpovědnost za všechny další členy eurozóny. Pokud se tedy některá ze zemí dostane do problémů, jako třeba v minulosti Řecko nebo další jihoevropské státy, budeme muset dílem nést finanční zodpovědnost i my,“ sdělil Právu Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory.
Ta provedla mezi svými členy průzkum k přijetí eura v květnu 2017. Jednoznačně pro urychlené stanovení pevného data vstupu do eurozóny byla tehdy jen čtvrtina (24 %). Firemních hlasů podporujících euro však za posledních pět let přibylo. Nový průzkum provede komora letos.
| Výjimku v EU má jen Dánsko |
|---|
| Euro bylo zavedeno v roce 1999, a to nejprve jako účetní peníze. V té době ho přijalo 11 z tehdejších 15 členských zemí EU. |
| Řecko do eurozóny vstoupilo v roce 2001, rok před přechodem na hotovostní podobu eura. V roce 2007 ho následovalo Slovinsko, poté se přidaly Kypr a Malta (2008), Slovensko (2009), Estonsko (2011), Lotyšsko (2014) a Litva (2015). |
| Dnes tedy eurozónu tvoří 19 členských zemí EU. Příští rok se euro chystá přijmout Chorvatsko a poté i Bulharsko. |
| Dánsko patří ke státům mimo eurozónu, protože si v rámci přístupových dohod do EU vyjednalo výjimku (tzv. doložku o neúčasti). |
| Ostatní státy se zavázaly, že do eurozóny vstoupí, jakmile budou splňovat podmínky. Kromě ČR se do eurozóny zatím nechystají nebo nesplňují podmínky pro vstup Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Švédsko. |
Přestože podle průzkumu Práva je pro přijetí eura většina vládních stran (STAN, Piráti, TOP 09 a podle dřívějších vyjádření i lidovci), nyní však není na pořadu dne.
Kabinet Petra Fialy (ODS) sice deklaruje snahu splnit podmínky pro přijetí jednotné evropské měny, samotné přijetí eura ale zatím neplánuje. Přijetí společné evropské měny je podle Fialy spíše až otázkou pro další vládu.
Inflace v EU je rekordní, Česko třetí nejpostiženější
Podle ministerstva financí, kterému šéfuje Zbyněk Stanjura z ODS, je vstup do jednotné měnové unie politickým rozhodnutím, kterému však musí předcházet objektivní analýza přínosů, nákladů a rizik.
„Z toho důvodu MF a Česká národní banka pravidelně vypracovávají společný dokument ,Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou‘, v němž aktuálně doporučují vládě ČR prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Jedním z důvodů je, že ČR v roce 2020 plnila z formálních přístupových kritérií pouze konvergenci úrokových sazeb. Nad rámec toho přetrvává nedokončený proces reálné ekonomické konvergence české ekonomiky k eurozóně a nižší strukturální podobnost ekonomik,“ sdělil Právu mluvčí MF Šimon Blecha.