Článek
Managementy většiny firem jsou kvůli koronakrizi ostražitější a snaží se posilovat svou odolnost, v řadě případů jim navíc klesly zisky, takže i dividendy jsou nižší. U finančních institucí pak zafungovalo i doporučení centrální banky, aby dividendy nevyplácely.
„Zahraniční investoři vydělali za prvních devět měsíců letošního roku z přímých zahraničních investic 185,6 miliardy Kč, což je o polovinu méně než ve stejném období loňského roku,“ uvedl pro Právo analytik UniCredit Bank Jiří Pour. Z těchto zisků bylo podle dat ČNB v české ekonomice reinvestováno 43 procent, což znamená meziroční nárůst o výrazných sedm procentních bodů.
29letý Čech prodal v USA část své firmy za 6,3 miliardy korun

„Odliv dividend tak v prvních třech čtvrtletích klesl téměř o 56 procent na 106 miliard Kč. Pokud by tyto proporce zůstaly ve zbytku roku zachovány a nedošlo k revizím měsíčních dat, odteklo by za celý letošní rok do zahraničí na dividendách a úrocích z titulu přímých investic ‚pouze‘ 134 miliard Kč, tedy nejméně od roku 2006,“ upozornil Pour.
Až do letoška podle něj platilo, že si zahraniční investoři v ČR přicházeli na pěkné zisky nejen v absolutním, ale i v relativním vyjádření. „Zdejší výnosnost přímých zahraničních investic je v čase pozoruhodně stabilní okolo 10 až 11 procent ročně a za rok 2019 činila 10,7 procenta. To bylo nejvíc z 34 zkoumaných evropských zemí,“ poznamenal analytik.
Koronavirus zamával i s benefity. Firmy budou při jejich poskytování opatrnější

Z okolních zemí byla výnosnost zahraničních investic v Polsku 8,4 procenta, na Slovensku 6,6 procenta, v Maďarsku pak 5,5 procenta. V Německu, Francii, Itálii či Španělsku si pak investoři přijdou jen na 3 až 3,5 procenta. Výnosnost přímých zahraničních investic přitom byla v Česku loni v Evropě nejvyšší i po odečtení reinvestovaných zisků.
„Pokud se ve zbytku roku nic zásadně nezmění a revize měsíčních dat platební bilance nebudou příliš velké, klesne zřejmě výnosnost přímých zahraničních investic v Česku blízko k pěti procentům, což bude zdaleka nejnižší rentabilita v novodobé historii,“ uvedl Pour.
Z velkých firem letos už na jaře vyplácela dividendy např. společnost O2. Majoritním vlastníkem zhruba 80 procent akcií v O2 je skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, která sídlí v Nizozemsku.
Návrat k růstu bude pomalejší, prognózují banky

Třeba banky ale na základě doporučení ČNB dividendy svým vlastníkům neposílaly. „Všechny banky doporučení ČNB respektují, což dohled centrální banky oceňuje,“ sdělila Právu mluvčí ČNB Markéta Fišerová s tím, že stále platné doporučení ČNB dodržují i pojišťovny a penzijní společnosti.
Data ČNB jsou založena na účetních ziscích českých firem v zahraničním vlastnictví, které jsou pak následně zadrženy, tzn. reinvestovány, nebo vyplaceny jako dividendy. Nezohledňují se tedy výnosy, které mezi zahraniční matkou a dcerou mohou téct „skrytě“ na úkor či ve prospěch účetního zisku.
V minulosti se vyskytly případy, kdy např. účelově provedený nákup poradenských služeb od zahraniční matky snižoval zisk české dcery a tím i uváděnou procentní výnosnost z přímých zahraničních investic, byť ve skutečnosti vlastník o nic nepřišel. Tento zkreslující efekt ale zřejmě nebude podle analytiků příliš velký.
Markantní každoroční odliv dividend je trnem v oku vládním sociálním demokratům a odborům. Omezení jejich výplaty má být jednou z podmínek pro čerpání státní podpory v rámci chystaného kurzarbeitu.