Článek
Důvodem tohoto stavu je podle studie především to, že firmy se od roku 2020 musely soustředit na řešení mnoha akutních problémů a zapomněly přitom na definování své dlouhodobé obchodní strategie a dlouhodobých cílů. Nevědí tak, kterým směrem se mají v inovacích vydat, a proto se soustředí především na krátkodobé projekty s omezeným dopadem na budoucí výkonnost.
Studie každoročně zjišťuje, kolik procent firem řadí inovace mezi své tři hlavní priority, a od roku 2022 pomocí speciální metodiky také to, jak jsou firmy na inovace připravené. Letos inovace řadí mezi hlavní priority 83 procent firem, což je nejvíce v historii zkoumání. Pouhá tři procenta firem jsou ale připravena tyto inovace efektivně proměnit v hmatatelný užitek, vyplývá ze studie. Ještě v roce 2022 přitom šlo o pětinu firem.
Karlovarský kraj bude mít inovační centrum, zaměří se na vědu a výzkum
„Aby společnosti mohly přicházet s novými nápady, které naruší zaběhnuté pořádky nebo náš pohled na určitou část trhu, potřebují nejprve jasnou vizi a obchodní strategii. Bez jasného cíle není ani jasného výsledku a firmy nevědí, jak mají nové nápady využít ve svém byznysu, nebo zjistí, že jejich zavádění přináší jen omezené výsledky,“ uvedl partner BCG Jiří Švejcar.
To vyplývá i z osmnáctého ročníku průzkumu BCG, podle kterého firmy označují jako hlavní výzvu pro své inovace právě nejasnou nebo moc širokou firemní strategii.
Více než polovina firem uvedla, že jde v této oblasti pro ně o jednu ze tří největších překážek. Následovaly vysoké náklady na kapitál a nedostatek talentů. Pouze každá osmá firma uvedla, že má propojené obchodní a inovační strategie tak, že to přináší skutečný dopad. Přesto se pouze třetina firem plánuje věnovat obnově své inovační strategie, ukázala studie.
To, k jakým úspěchům vede jasná vize a strategie a na ně navázané inovační úsilí, lze podle ní ukázat například na společnosti Nvidia, která je nejvíce inovativní firmou pro rok 2024. Firma, která je dnes nejhodnotnější společností na světě, v roce 2012 přesunula své hlavní inovační úsilí od sektoru počítačových her na oblast čipů pro umělou inteligenci. Podobný příběh nabízí také příběh společností Novo Nordisk a Lilly, které už v 90. letech začaly zkoumat možnosti využití nových léků proti cukrovce k léčbě obezity, připomněla BCG.
Umělá inteligence může ve zdravotnictví ušetřit miliardy, pokud ji nezastaví evropské regulace
