Článek
Je to i případ jedné firmy, která poskytuje služby v oblasti cateringu. Před časem jejich pracovnice kontaktovala svého známého, jednadvacetiletého vysokoškolského studenta Marka, jestli by u nich nechtěl podepsat prohlášení poplatníka daně z příjmu. Nebylo by na tom nic zvláštního, ale Marek u nich nikdy nepracoval.
„Volalo mi nějaké neznámé číslo, tak jsem to zvedl. Ani jsem nevěděl, kdo vlastně volá, pouze jsem zaregistroval její křestní jméno,“ popsal Právu celou událost Marek.
Žena se ho zeptala, jestli má podepsané růžové prohlášení poplatníka k dani. Marek si původně myslel, že mu volá někdo z hotelu, kde přes léto byl na brigádě, ale pak zjistil, že mu volá kamarádka jeho sestry, která pracuje v jiné společnosti.
„Ptala se mě, jestli jsem pořád student, protože potřebuje studenta, aby jim podepsal ten papír pro firmu. Chtěli tím prý zvýšit náklady. Když jsem jí řekl, že jsem prohlášení podepsal už jinde a tím pádem už nemůžu uplatňovat nárok na slevu na daních u nich, byla zklamaná,“ nastínil Marek další průběh hovoru.
Když pracovnice společnosti neuspěla s žádostí u Marka, prosila ho, jestli nemá nějaké přátele studenty, kteří by prohlášení mohli u nich podepsat.
Není to odhalitelné
Marek nechtěl své přátele zatahovat do možného podvodu, a proto jí žádné kontakty nedal, přiznal ale, že už o podobných fintách slyšel. „Tohle se děje často, kamarád mi vyprávěl, že mu nabízeli dva tisíce korun za podpis,“ uzavřel svůj příběh Marek.
Právo zjistilo, že není neobvyklé, když firmy platí studentům pět set až patnáct set korun za podpis podobných dokumentů. Zvýší si tak náklady a zaplatí méně na daních.
Pokud společnost naoko najme studenta na dohodu o provedení práce a vykáže mu plat do deseti tisíc korun, tak nemusí za jeho fiktivní zaměstnání platit ani sociální, ani zdravotní pojištění. Vznikne tedy pouze náklad zaměstnance do deseti tisíc korun, kterým si firma sníží daňový základ. Podmínkou je, aby student v daném období, kdy má být „zaměstnaný“, nepracoval někde jinde.
Je to krácení daně, není to žádná legální daňová úleva. Je to prostě podvod
Podle auditorky, která si nepřála být jmenována, není prakticky možné, aby na tento způsob podvodu finanční úřad přišel, pokud student či jiný daňově zvýhodněný fiktivní zaměstnanec svého zaměstnavatele neudá. „Zaměstnaní“ totiž nemusí být jenom studenti.
„Ta věc je obecně možná. Nejenom u studentů, ale u všech lidí, kteří prostě nevydělávají, ale mají slevu na dani,“ shrnul daňový poradce František Brabec s tím, že firmy takto mohou využívat i maminky na mateřské dovolené nebo důchodce.
„Jako daňař tohle nemůžu rozhodně nikomu doporučit. Je to krácení daně, není to žádná legální daňová úleva. Je to prostě podvod,“ dodal Brabec. Mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová Právu sdělila, že s podobným jednáním se finanční správa ještě nesetkala.
„Naši odborníci na závislou činnost zatím nezaznamenali, že by se v Česku něco podobného šířilo nebo že by to byl nějaký druh podvodu, který by byl fenoménem,“ uvedla pro Právo.
Peníze na ruku
Podle ní je možné, že si firmy tímto způsobem zvyšují náklady a tím snižují základ daně, nicméně podle Petlachové v praxi není možné vykázat výdaje na fiktivní zaměstnance tak, aby se při kontrole nepřišlo na podvodné jednání.
S tím ovšem nesouhlasí Právem oslovená auditorka. Ta totiž připomíná, že firma může peníze vyplatit na ruku. Tedy může tvrdit, že je studentovi či jinému fiktivnímu zaměstnanci dala hotově.
Pokud by pak u subjektu proběhla finanční kontrola, tak by jim student nebo jiný podepsaný musel dosvědčit, že peníze převzal. Pouze pokud by vše popřel, tak by společnost i on měli problémy.
Finanční úřad by firmě mohl daň zpětně doměřit včetně sankcí a v případě, že by škoda přesáhla 50 tisíc korun, mohlo by se jednat o trestný čin krácení daně, za který hrozí šest měsíců až tři roky vězení nebo zákaz činnosti.