Článek
„Představenstvo společnosti Wirecard se rozhodlo podat u obvodního soudu v Mnichově žádost o zahájení insolvenčního řízení vzhledem k hrozící platební neschopnosti a předlužení,“ uvedla společnost v prohlášení.
Akcie společnosti byly následně na celých 60 minut staženy z obchodování na burze ve Frankfurtu nad Mohanem.
Pod palbu kritiky se dostaly i úřady. Šéf finančního úřadu (Bafin) Felix Hufeld se nechal slyšet, že aféra je „pro Německo ostuda“. „Plně a zcela přijímám veřejnou kritiku,“ dodal.
V reakci na skandál v pátek rezignoval dosavadní šéf společnosti Markus Braun. Toho navíc v pondělí zadrželo státní zastupitelství, ale byl o den později propuštěn na kauci ve výši pěti milionů eur (133,9 milionu korun).
Státní zastupitelství zahájilo vyšetřování proti Braunovi a dalším manažerům společnosti kvůli podezření z manipulace s trhem. K ní mohlo dojít ve chvíli, kdy představenstvo řádně neinformovalo o nesrovnalostech, které se objevily v průběhu auditu finančních výsledků společností Ernst & Young.
Na konci minulého týdne auditoři ze společnosti Ernst & Young oznámili, že nemohou najít téměř dvě miliardy eur v rozvaze Wirecardu. Tyto peníze měla společnost podle rozvahy mít na dvou účtech v Asii.
Skandál vypukl, když se při auditu nepodařilo dohledat 1,9 miliardy eur, které Wirecard vykázal ve své platební bilanci. Společnost později oznámila, že tato částka s „největší pravděpodobností neexistuje“.
Částka přitom představuje zhruba čtvrtinu bilanční sumy společnosti. Wirecard předpokládá, že výsledky hospodaření za loňský rok i za první čtvrtletí letošního roku byly chybné. Akcie společnosti se ve čtvrtek v reakci na skandál propadly o polovinu. To je nejvíce jak v historii Wirecardu, tak v historii německého akciového indexu DAX.
