Slovensko zavedlo unikátní daň na snadné obírání firem, potažmo občanů

Od příštího roku mají slovenské firmy odvádět státu daň ve výši 0,4 procenta z každé bankovní transakce, přičemž maximální částka by měla být zastropována na 40 eurech za transakci. Kabinet premiéra Roberta Fica chce tak napodobit Maďarsko, kde stejnou daň zavedli už v roce 2013.

O finální podobě ještě není rozhodnuto, nicméně daň by se měla týkat všech transakcí, které firmy provedou. Vztahuje se tedy i na proplácení mezd či faktur, a dokonce i na výběr z bankomatů nebo platby firemní kartou. Zdanění by neměly podléhat pouze platby státu, tedy například placení samotných daní, sociálního či zdravotního pojištění apod.

Slovenská vláda odhaduje, že daňový výnos přesáhne 600 milionů eur (přes 15 miliard Kč). Spíše než firmy ale tyto peníze zaplatí banky. „V Maďarsku někteří odborníci tento typ daně označují za bankovní daň, kdy daně z transakcí odvádí samotná banka, a v rámci různých výhod a dalších speciálních nabídek pro firmy dokonce nese i část samotné daňové zátěže – někdy dokonce celou,“ řekl Novinkám Peterka.

Jinou variantou je zřízení speciálního účtu pro každou firmu či živnostníka, z něhož budou rovnou platit vyměřenou daň při dané bankovní transakci. Podle Peterky je však pravděpodobnější scénář, kdy daň zaplatí banka, protože v rámci konkurenčního boje nebude riskovat ztrátu klienta. Strop ve výši 40 eur je totiž jen velmi malou částkou ve srovnání s potenciální platbou na úrovni milionů eur.

„Díky stropu na daň z transakce bude efektivní daňová zátěž podstatně větší u malých a středních podniků než u velkých firem a korporací. U menších firem lze navíc předpokládat, že banka celou částku v rámci ‚prémiového‘ účtu neodpustí. Na druhou stranu neexistence stropu by vedla k obrovským daňovým nákladům, které by ještě více ohrozily samotnou existenci některých trhů. Je to špatné řešení špatného nápadu,“ míní ekonom.

Na zavedení daně ale doplatí všichni kromě státu, ozývá se kritika ze slovenské Republikové unie zaměstnavatelů. Ta tvrdí, že daň je nástrojem, který přímo trestá ekonomickou aktivitu a úspěšnost firem.

„Zavedení obdobného opatření jako v Maďarsku by znamenalo, že každý Slovák přijde v průměru o 292 eur (7350 Kč) ročně, což představuje 1,7 procenta roční průměrné mzdy. Suma sumárum, ztrátoví budou všichni, obyvatelé i podniky, s výjimkou samotného státu,“ konstatoval viceprezident unie Mário Lelovský.

Unie mj. upozorňuje na růst inflace v důsledku nákladů, které budou firmy přenášet na konečné ceny zboží a služeb. Zástupci zaměstnavatelů proto vyzvali vládu, aby upustila od přijímání tohoto opatření na podporu veřejných financí a snažila se při rozhodování zohlednit odbornost a prokazatelný vliv na národní hospodářství.

„Přestože formálně daň míří pouze na jednu stranu transakce, například firmu, tak tato firma část či celé daňové náklady může přenést na zákazníky v podobě vyšších cen. V případě zavedení daně z finančních transakcí tak můžou slovenští spotřebitelé očekávat zdražení bankovních služeb a zboží a služeb od firem postižených touto daní. Když to zjednodušíme, tak přestože daň bude mířit na finanční transakce firem, její zavedení pocítí běžný spotřebitel ve své peněžence,“ nastínil Peterka stejné obavy jako slovenská unie.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil zmínil ještě jeden negativní efekt, který může daň vyvolat, a sice posílení šedé ekonomiky.

„Daň bude podnikatele odrazovat od používání bezhotovostních plateb, a pokud se bude týkat i výběrů z bankomatů, pak také od nich. Vyhnout se jí tedy bude možné jedině kompletním vynecháním služeb bank, tedy fungováním v režimu ‚cash only‘. Není těžké si domyslet, že tento režim je častější v šedé ekonomice, která tak tímto získá na atraktivitě,“ řekl Hradil Novinkám

Kromě Maďarska zavedlo daň z bankovních transakcí kdysi také Švédsko. Dlouhého trvání tam ale neměla, protože způsobila komplikace na tamním finančním trhu. Hlavním problémem bylo, že se transakce přesouvaly do jiných zemí, kde podobná daň nebyla.

To ale Maďarsko vyřešilo tím, že zavedlo systém, jenž působí i za hranicemi země, takže se „daň vztahuje třeba i na finanční společnosti se sídlem nebo pobočkou mimo Maďarsko v případě, že mají maďarské klienty“, vysvětlil Peterka.

Pokud se tak Slovensko i v tomto směru inspiruje Maďarskem, tak se to může přímo dotknout i zahraničních, potažmo českých firem. „Firmy budou nést minimálně část administrativních nákladů spojených se zavedením a výběrem této daně. Tyto komplikace můžou vést k ochlazení obchodních a dalších vztahů mezi Českem a Slovenskem,“ uzavřel.