Fiala se chlubí sražením deficitu rozpočtu, k němuž ale zatím nedošlo

Rozpočet na letošní rok počítá po říjnové novelizaci, která kvůli povodním zvyšuje plánované výdaje o 30 miliard korun, s deficitem 282 miliard. Loni skončil s deficitem 288,5 miliardy Kč. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.

„Systematicky pracujeme na tom, abychom opravili dlouhodobě špatné hospodaření země po předchozích vládách a zároveň dostatečně investovali do budoucí prosperity. Za našeho vládnutí jsme snížili deficit státního rozpočtu o 180 miliard korun,“ tvrdí Fiala.

Jeho mluvčí Lucie Ješátková pro Novinky upřesnila, že premiér předjímá, jak by podle dosud neschváleného návrhu rozpočtu mělo dopadnout hospodaření státu ke konci příštího roku, kdy vládnutí nynějšího kabinetu skončí. „V roce 2021 dosáhl schodek státního rozpočtu 419,7 miliardy Kč. Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem 241 miliard Kč. Jde tedy o porovnání rozpočtu před nástupem vlády Petra Fialy a aktuálním návrhem na rok 2025,“ uvedla.

Fialova vláda se nicméně ujala v moci v prosinci 2021, kdy už byl schválený rozpočet s deficitem 377 miliard korun. Z toho měl Fiala vycházet i podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové z opozičního hnutí ANO: „Ať počítám, jak počítám, vláda Petra Fialy zdědila schválený schodek 376,6 miliardy Kč a příští rok bude odevzdávat 241 miliard Kč. Takže deficit nesnížila o 180, ale o sotva 136 miliard Kč,“ uvedla.

„A když k tomu připočteme mimorozpočtovou půjčku, kterou si schodek uměle vylepšila o 18 miliard, nezvládla konsolidovat ani o 30 miliard korun ročně. A to ještě loni premiér blouznil něco o sto miliardách,“ dodala.

Narážela na to, že Fiala loni v březnu prohlásil, že vláda chce snižovat takzvaný strukturální deficit rozpočtu, což je zjednodušeně rozdíl mezi příjmy z daní a výdaji nezbytnými pro normální fungování státu, o jedno procento hrubého domácího produktu, tedy minimálně o 70 miliard korun ročně.

K tomu ale teď ani přes zvyšování daní a vládní škrty nedochází. „Na úrovni strukturálního salda se zatím dramatické změny k lepšímu neodehrávají. Pokud na vrcholu covidové fiskální expanze strukturální deficit přesahoval tři procenta HDP, pak na konci letošního roku se bude stále pohybovat nad dvěma procenty HDP,“ konstatovala nedávno Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že strukturální schodek navrženého rozpočtu na příští rok je 2,1 procenta HDP, takže zůstává na úrovni letošního roku.

V minulosti rada vládu tepala za to, že část výdajů státu vyváděla mimo státní rozpočet přes rozpočty státních fondů. A i v návrhu příštího rozpočtu jsou podle ní díry za desítky miliard korun. To vadí i exministrovi financí Miroslavu Kalouskovi. „Poté, co vláda neváhala schválit zjevně nepravdivé položky v návrhu rozpočtu na rok 2025, mají její informace o rozpočtu jen pramalou věrohodnost a nelze je brát vážně,“ prohlásil k posledním premiérovým hrátkám s čísly.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil k tomu pouze řekl, že politický marketing pracuje s ekonomickými čísly často velmi kreativně. „Dávám přednost spíš reálným výsledkům rozpočtu a dluhu před hesly,“ vyjádřil se pak podobně analytik Banky Creditas Petr Dufek.

Přes letošní poměrně výrazné zvýšení daní a snahy o úspory navrhl šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) na příští rok původně státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun po 252 miliardách naplánovaných pro letošek. Vláda pak ve Sněmovně kvůli zářijovým povodním prosadila zvýšení těchto deficitů o 30 miliard pro letošek, respektive o jedenáct miliard pro příští rok.

Už předtím ministerstvo financí naplánovalo, že v roce 2026 má deficit rozpočtu klesnout na 225 miliard a teprve v roce 2027 by se měl ocitnout pod hranicí 200 miliard. Zároveň má ovšem výrazně vzrůst státní dluh – z letošních 3,3 bilionu na více než čtyři biliony korun.