Článek
Rosněfť a její šéf Igor Sečin se stali terčem sankcí, které Západ uvalil na vybrané ruské osoby a firmy kvůli spornému ruskému angažmá v ukrajinském konfliktu.
Rosněfť také oznámila, že společně s firmou ExxonMobil objevila naleziště ropy v příbřežním arktickém poli a že obě firmy úspěšně dokončily vrtné práce v projektu ropného vrtu v oblasti Karského moře. Odhaduje se, že region má podobně velké zásoby ropy jako Saúdská Arábie.
Nedostali nové povolení
Exxon v září informoval, že ministerstvo financí USA mu povolilo krátké prodloužení lhůty na ukončení prací na vrtech v Karském moři, a to nad rámec 14 dnů stanovených protiruskými sankcemi.
"Teoreticky tu byla možnost pokračovat v pracích, bylo však nezbytné získat nové povolení," napsal Kommersant, který citoval jeden ze zdrojů. Americké firmě se podle něj nepodařilo toto povolení získat. Měla by "zastavit práce a do poloviny října vystěhovat své zaměstnance", odvolává se na ruský list agentura Reuters.
Milióny na lobbování
Rusko je druhým největším vývozcem ropy na světě a největším dodavatelem ropy do Evropy. Ruské zásoby ropy ale klesají a země musí hledat nové zdroje, aby si udržela postavení.
Exxon a Rosněfť podepsaly dohodu o rozvoji ropných nalezišť v Karském moři v roce 2011. Americkému koncernu dělají protiruské sankce velké starosti. Podle vyzrazených zpráv předložených americkému Senátu firma v letošním prvním pololetí utratila šest miliónů dolarů (130 miliónů korun) za lobbování u americké vlády a zařadila ruské sankce mezi témata lobbování. Rosněfť se ke zprávě odmítla vyjádřit.