Export elektřiny z Česka dál klesá, loni se čistý vývoz snížil skoro o třetinu

Podíl exportu elektřiny klesá už několik let v řadě. Podle loňské analýzy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se Česká republika stane čistým dovozcem elektřiny zřejmě v roce 2027.

Nejvíce se vloni z ČR podle dat ČEPS exportovalo směrem do Rakouska, kam čistý vývoz činil 4,4 TWh. Následovalo Slovensko se 4,1 TWh. Mírně exportní zůstala ještě bilance s Polskem, u něhož převažoval vývoz nad exportem o 0,7 TWh. Neznamená to však, že tyto země byli příjemci, elektřina mohla přes jejich území směřovat dál. Naopak v případě Německa bylo Česko čistým dovozcem, čisté importy z tohoto směru dosáhly 2,8 TWh.

Česká energetická soustava může podle loni představené analýzy ČEPS mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti. Do roku 2035 tak bude potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1900 megawattů (MW). Při extrémním vývoji počasí může být nedostatek ještě vyšší.

V případě kritického scénáře, který počítá s rychlejším ukončením provozu tuzemských uhelných elektráren, by mohl dovoz elektřiny převažovat nad vývozem už letos. Podle MPO byl ale kritický scénář málo pravděpodobný.

„Klesá zejména výroba uhelných elektráren, které jsou díky povolenkám často dražší než obnovitelné zdroje za hranicemi. Je proto v Česku třeba budovat obnovitelné, zvláště větrné elektrárny a jaderné zdroje,“ řekl k aktuálnímu vývoji mluvčí energetické skupiny ČEZ Ladislav Kříž.

ČEZ v minulosti avizoval plán na ukončení spalování uhlí ve výrobě nejpozději do roku 2030. Aktuální vládní plány počítají s odklonem od uhlí do roku 2033. Další z velkých provozovatelů uhelných bloků v ČR – skupina Sev.en – loni nevyloučil možnost jejich utlumení už v následujících letech.

Tuzemský energetický mix bude v budoucnu podle vládních strategií stát na kombinaci jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Do jejich vybudování stát počítá s plynem jako přechodným palivem.