Experti žádají spotřební daň na limonády. Posílí zdraví i příjmy státu

„Máme nadprůměrnou míru počtu lidí s nadváhou a zároveň nadprůměrné množství lidí, kteří slazené nápoje konzumují. Spotřební daň na ně přitom má podle zahraničních studií efekt ve snižování jejich spotřeby a současně vede výrobce k tomu, aby v nich snižovali objem cukru,“ řekl Právu spoluautor studie, sociolog Daniel Prokop.

Slazené nápoje jsou podle studie jedním z hlavních zdrojů cukru v našem jídelníčku. Jedna plechovka limonády, koly nebo energetického nápoje ho obsahuje průměrně 40 gramů, což je deset kávových lžiček cukru.

„Světová federace pro obezitu odhaduje roční celkové náklady spjaté s obezitou a nadváhou v hodnotě přes dvanáct tisíc korun na jednoho obyvatele Česka,“ poukázali experti.

PAQ Research proto na základě materiálu projednávaného Národní ekonomickou radou vlády i zkušeností zemí, kde již byla zavedena, navrhuje, aby na nápoje s hustotou cukru 50 gramů na litr byla zavedena daň ve výši 3,40 koruny na litr.

Za každých deset gramů cukru navíc by to bylo dalších 0,35 koruny. „Jeden litr nápoje se 72 gramy cukru by tak byl zdaněn ve výši 4,45 koruny,“ uvedli výzkumníci. Spotřební daň na nápoje obsahující alespoň jedno umělé sladidlo by byla ve výši jedné koruny na litr.

V Evropě se lze setkat s podobnou daní ve dvanácti zemích – například ve Finsku, Belgii, Francii, Velké Británii či v Polsku.

„Zvolili jsme polské řešení, protože má nejpodrobnější stupně zdanění,“ řekl ekonom Jakub Komárek, druhý ze spoluautorů studie. Podle ní by daň měla kladný vliv například na konzumaci slazených nápojů u mladých.

„Je to velký problém. Příjem energie ze slazených nápojů je velmi vysoký a určitě patří mezi jednu z příčin rozvoje obezity u dětí,“ sdělil Právu dětský obezitolog Jan Boženský z Nemocnice Agel v Ostravě-Vítkovicích.

Předseda České obezitologické společnosti a přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík souhlasí. „Například velká láhev coly dokáže pokrýt denní spotřebu cukru minimálně z poloviny. Bohužel si významná část populace neuvědomuje, že je v těchto nápojích obsah energie tak vysoký,“ poznamenal.

V poslední době mládež konzumuje cukr i v energetických nápojích s obsahem kofeinu. „Jedna malá čtvrtlitrová plechovka energetického nápoje obsahuje energii, která se rovná jednomu rohlíku,“ dodal Boženský.

Podle Haluzíka může daň přispět ke snížení výskytu obezity. „Ale musela by být doplněna o další opatření, protože konzumace slazených nápojů není jediným faktorem, který ji ovlivňuje,“ dodal.

Podle studie by zavedení daně vedlo až k pětinovému snížení konzumace slazených nápojů a státnímu rozpočtu by přineslo okolo 2,7 miliardy korun ročně. K tomu by to na zdravotních nákladech po dobu života současné populace uspořilo 80 až 90 miliard.

„Každé zvýšení ceny nápoje pro spotřebitele vede logicky ke snížení spotřeby,“ řekla Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Jsou v tom ale podle ní skrytá i negativa, protože snížení spotřeby ovlivňuje nejen zisk, nýbrž následně také výši odváděných daní a v konečném důsledku může vést k propouštění zaměstnanců. Navíc by podle ní šlo o diskriminaci výrobců nápojů, protože hlavním přispěvatelem k příjmu volných cukrů jsou cukrovinky, sušenky, koláče a pečivo.

Komárek s výrazně dopadem na výrobce nesouhlasí „V Británii to negativní dopad nemělo, protože se zvýšily prodeje méně slazených nápojů,“ upozornil.

O zavedení spotřební daně byla v koalici řeč i při projednávání úsporného konsolidačního balíčku. „Nakonec jsme se dohodli, že slazené nápoje budou ve vyšší sazbě daně z přidané hodnoty,“ řekl Právu šéf poslaneckého klubu pirátů Jakub Michálek.

„Bylo to i kvůli tomu, že by to učinilo daňový systém složitějším,“ dodal místopředseda TOP 09 Jan Jakob.

S tím však Prokop nesouhlasí. „Psali jsme do Británie, kde to funguje, aby nám sdělili výdaje spojené s administrací daně. Zavedení stálo 2,4 procenta ročního výběru a roční administrace činí asi 0,6 procenta,“ poukázal.

Ministerstvo financí v pondělí Právu napsalo, že konsolidační balíček je uzavřen, takže se zavedení spotřební daně nyní nechystá. Podle Michálka to však úplně uzavřené není. „Dohodli jsme se, že se k tomu zpracuje analýza a na jejím základě se o tom budeme dále bavit. Protože podobně jako u alkoholu nebo nikotinu jsou tam skryté dopady, které nás stojí miliardy,“ uzavřel Michálek.