Experti vyvracejí mýty o zdanění vína

„Je vskutku tristní, že zatímco ministr financí, ministr zdravotnictví i národní protidrogový koordinátor zrušení výjimky pro víno podporují, vláda jako celek nedokáže vzdorovat sehrané lobbistické skupině hájící svou výsadu,“ řekl Novinkám ekonom Jakub Komárek.

Spolu s kolegy ze společnosti PAQ Research včetně sociologů vypracoval studii k tématu, která cupuje množství argumentů používaných zastánci nulové daně, kvůli níž podle ministerstva financí stát se stamiliardovými deficity přichází každoročně až o čtyři miliardy korun.

Někteří obhájci výjimky pro vinaře tvrdí, že spotřební daň z vína se nikde v EU neplatí. To ale není pravda, neboť daň existuje ve dvanácti členských zemích. Jiní poukazují na to, že ale daň není v žádné z vinařsky klíčových zemích.

Je sice pravda, že Rakousko, Německo, Španělsko ani Itálie spotřební daň na tiché víno nemají, ale Francie ano, byť nízkou.

Jenže Česko z evropského pohledu není významnou vinařskou zemí. Většina vína se dováží, takže nulovou daň mají i jeho dovozci.

„Až sedmdesát procent nynější daňové výhody neinkasují české či moravské vinařské společnosti, nýbrž zahraniční,“ připustil pro Novinky ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „V rámci zemí EU, kde se víno nedaní, Česko dováží nejvíce vína ze zahraničí,“ doplnil ekonom Komárek.

PAQ Research upozornil, že do Česka se dováží tři čtvrtiny prodaných vín. A to ještě malá část ze zbývající čtvrtiny jsou hrozny z cizích zemí s výrobou vína v Česku.

Podle výzkumníků je tedy přesnější porovnávat míru zdanění v Česku a v dalších státech s převahou dovozu. „Z ostatních zemí EU s převahou importu nemá spotřební daň pouze Německo a Lucembursko,“ stojí v jejich analýze.

Podle Komárka ale kulhá hlavně argument, že by daň ze spotřeby vína poškodila primárně tuzemské vinaře.

Pokud chce vláda podporovat české a moravské vinaře, existují podle něj efektivnější cesty než zvýhodňování alkoholu ve víně proti jiným alkoholickým nápojům. Zmínil například snížení byrokratické zátěže, dotace pro modernizaci provozu či podporu exportu.

Ekonom Komárek se sociologem Tomášem Levínským vyvracejí i hojně šířenou fámu, že alkoholismus se v Česku týká hlavně tvrdého alkoholu, a ne vína. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky nemá 63 procent alkoholiků vybraný nápoj – pijí víno, pivo i tvrdý alkohol. Oblíbenost vína, piva i „tvrdého“ je srovnatelná.

„Cenová dostupnost alkoholu se kvůli absenci automatické valorizace sazeb obecně drasticky zvýšila, u levného vína to kvůli absenci spotřební daně nicméně platí ještě více než u lihovin. V neposlední řadě stoupá zastoupení vína v rámci spotřebovaného alkoholu v Česku,“ upozornili Komárek a Levínský.

Odmítli také tvrzení, že víno by se v případě jeho zdanění do Česka ilegálně dováželo ze sousedních zemí, které spotřební daň nemají.

„Daň uvalená na litr výrazně zvyšuje ceny levných a krabicových vín podle nastavení o padesát až sto procent, a naopak velmi málo ceny dražších vín. Argument tedy předpokládá, že Češi budou jezdit za hranice pro levná krabicová vína. To ovšem není pravděpodobné,“ uvedl Komárek.

Navíc nejčastější destinací pro přeshraniční nákupy je Polsko, kde je již spotřební daň na víno zavedena.

Svaz vinařů už před rokem varoval, že spotřební daň 23,40 Kč za litr, jaká je nyní u šumivých vín, by zvedla cenu lahve tichého vína o třetinu. Později odpůrci zdanění operovali s tím, že se ceny vína zvýší až o 35 Kč.

„Tato kalkulace počítá s relativně vysokou sazbou daně 26 Kč a pomíjí, že vína z menších vinařství mohou mít poloviční sazbu. Zejména však předpokládá, že spotřební daň se plně promítne do ceny, k čemuž navíc počítá s 40procentní marží dodavatelů a obchodníků,“ upozornil Komárek.

Zahraniční evidence přitom podle něj ukazuje, že daň se do ceny promítne z 80 procent, zbytek jde na úkor marží.

„Tento efekt bude nejspíš nižší u levných vín a vyšší u vín dražších. Při sazbě 26 Kč za litr s existující poloviční sazbou tak lze například u standardní lahve vína z menšího českého vinařství předpokládat zdražení o 12 Kč, při ceně 200 Kč za lahev by se jednalo o šestiprocentní zdražení,“ očekával by ekonom.

Někteří odpůrci zdanění také argumentují, že cenová politika nefunguje. Že třeba v Norsku pivo stojí v hospodě pětkrát více než v Praze, a přesto tam pijí a mají s alkoholismem problémy.

V Norsku s pěti miliony obyvatel podle odhadů zemře ročně předčasně kvůli alkoholu 400 lidí. „Pokud by na tom Česko bylo tak ‚špatně‘ jako Norsko, očekávali bychom 700 až 800 úmrtí ročně,“ podotkl Komárek. V Česku ovšem podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti ročně kvůli alkoholu předčasně umírá 6000 až 7000 lidí.

„Shrnující studie jasně ukazují, že se stoupající cenou alkoholu klesá konzumace a negativní externality. Velmi přesvědčivá je například skotská studie, která ukazuje, že zvýšení cen proti Anglii vedlo vůči ní k poklesu konzumace alkoholu o tři procenta,“ uzavřel ekonom.

Lidovci a část dalších koaličních poslanců debatu o zavedení daně u vína měsíce protahovala argumenty, že o tomto tématu je třeba jednat na úrovni celé EU, a navíc je zapotřebí novelizovat zákon o vinařství a vinohradnictví.

To, že zdanění vína míří ledu, kritizují hlavně Piráti a někteří zástupci hnutí STAN. „Zásadně s tím nesouhlasím, argumentů pro zdanění vína spotřební daní je více než dost. Je to plivnutí do tváře všem daňovým poplatníkům, kteří své daně platí bez protestu,“ řekla Novinkám poslankyně STAN Hana Naiclerová.

„Spotřeba alkoholu v Česku je obrovský problém a my jsme tímto rezignovali na svou úlohu s tím něco dělat,“ podotkla.