Experti: Víc zdaňme alkohol, získáme navíc až 17 miliard

Její experti navrhli zvýšení spotřební daně podle klíče, že čím víc alkoholu nápoj, tedy pivo či víno obsahuje, tím víc má být také zdaněn.

Stát by tak mohl na zdanění alkoholu ročně vybrat navíc 12 až 17 miliard korun, což by podle autorů studie PAQ ekonoma Jakuba Komárka a sociologa Daniela Prokopa umožnilo například snížit zdanění nízkopříjmové práce.

Zatímco lihoviny, to znamená tvrdý alkohol, jsou daněny na srovnatelné úrovni jako jinde v EU, Česko podle nich velmi málo daní alkohol v pivě – přibližně čtyřikrát méně než alkohol v lihovinách. Víno s výjimkou šumivých pak nedaní vůbec.

U piva stát nyní nezdaňuje lahev či půllitr, ani litr alkoholu v pivu, ale hmotnostní procento extraktu, tedy stupňovitost. Vedle toho zohledňuje i velikost pivovaru.

Zdražení alkoholických nápojů o desetinu, což může způsobit i vyšší spotřební daň, vede podle studie k poklesu spotřeby alkoholu o čtyři až osm procent. Její autoři varují, že alkohol se u nás rychle stává cenově dostupnější, neboť se spotřební daně automaticky neupravují o inflaci.

„Navrhujeme zrušit výjimku na vína, přičemž to nastavujeme tak, aby to nebylo destruktivní pro české a moravské vinaře, a také zvýšit danění piva, které se neměnilo asi posledních dvanáct let,“ řekl Právu Prokop.

Nulová spotřební daň bývá vykládána jako podpora českých vinařů. „Ovšem až sedmdesát procent zdejší spotřeby dělají dovozová vína, z nichž zejména maďarská, španělská a slovenská bývají výrazně levnější než ta česká. Spotřební daň je vázána na litr vína, takže její absence výrazně pomáhá nejlevnějším nekvalitním vínům, která jsou spojená s rizikovou konzumací,“ podotkl sociolog.

Mezi nejúčinnější opatření pro snižování společenských nákladů spojených s konzumací alkoholu patří spotřební daně a takzvaná minimální jednotková cena. Experti z PAQ navrhují ponechat současné danění lihu a zároveň zvýšit spotřební daň na pivo a víno tak, aby efektivní sazba na jeden litr čistého alkoholu v nápojích byla na úrovni 80 procent či v mírnější variantě na 60 procentech zdanění alkoholu v lihovinách.

Základní sazba pro pivo by podle nich měla být ve výši 0,28 Kč za litr za každou 0,1 procenta alkoholu v nápoji. Což by u desetistupňového piva s čtyřmi procenty alkoholu znamenalo základní sazbu spotřební daně 11,20 Kč místo nynějších 3,20 Kč za litr. Výše spotřební daně za půllitr by tak stoupla o čtyři koruny. Pokud by základní sazba pro pivo byla ve výši 0,21 Kč za litr za každý 0,1 % alkoholu, s čímž počítá mírnější varianta návrhu, činila by 8,40 Kč, a půllitr desítky by tak samotná spotřební daň podražila o 2,60 Kč.

:: Graf ukazuje, o kolik je alkohol v jednotlivých zemích cenově dostupnější od roku 2000 v závislosti na vývoji mezd a vývoji cen alkoholu. Na Slovensku ceny alkoholu nerostly tak rychle jako příjmy lidí a dostupnost se tam zvýšila nejvíc. Naopak v Řecku, Itálii a na Islandu alkohol zdražil víc, než o kolik rostly mzdy. Jeho dostupnost se tak snížila.

Hlavní změna ve výpočtu sazby má být v tom, že sazba by už nebyla závislá na mladině, ale na samotné koncentraci alkoholu. Piva s obsahem do 0,5 % alkoholu by zůstala od daně nadále osvobozena. Návrh počítá i s uchováním nižší sazby pro malé pivovary.

Sazbu pro víno a jiné fermentované nápoje s koncentrací alkoholu do 8,5 % by experti nastavili ve výši 26,60 Kč nebo mírněji 18,10 Kč za litr. U vína s alkoholem nad 8,5 % – typicky má víno kolem 12 procent alkoholu, by litr zdanili 35,50 Kč nebo 26,60 Kč.

Pro srovnání, prvotní návrh ministerstva financí počítá se třemi sazbami u tichého vína: nulovou, poloviční a plnou. Daň by dál neodváděli vinaři s produkcí do 2000 litrů vína ročně. Do 100 000 litrů ročně by se odváděla poloviční sazba, zhruba ve výši 11 korun na litr. Nad 100 000 litrů by pak byla stejná sazba jako u perlivých vín a sektů, tedy 23,40 koruny na litr.

Podle PAQ Research by však měla být nastavena výš. Sazbu pro cidery a jiné fermentované nápoje s obsahem alkoholu jen do 5,5 % navrhuje ve výši 12,80 Kč nebo 9,60 Kč za litr.

Expertní návrh počítá s poloviční sazbou spotřební daně pro menší vinaře a výrobce ciderů do objemu 1000 hektolitrů ročně. „To potenciálně pomáhá malým českým vinařům na rozdíl od nulové spotřební daně, ze které mají zisk i zahraniční velkovýrobci a specificky výrobci levných nekvalitních vín,“ uvedl Prokop. „Navrhujeme také pro nejmenší vinaře s produkcí do objemu 100 hektolitrů zavést jiný, deklarativní režim správy daně, který omezí administrativu spojenou s daňovými sklady,“ dodal.

Vládní recept nejspíš nezabere

Celkové roční náklady spojené s nadměrným pitím v Česku vychází na 35 až 56,6 miliardy korun ročně. Nákladům neodpovídá výběr spotřebních daní včetně DPH z nich, který u alkoholu činí jen 17,6 miliardy.

„Společenské náklady nemocí může efektivně snižovat chytrá daňová politika. Hodně by pomohla českému zdravotnictví, které má největší potenciál zlepšení zdraví a také úspor právě v prevenci. Do ní patří i cenová politika, se kterou však dosud systematicky nepracujeme,“ uvedl lékař a ekonom Pavel Hroboň z Národní ekonomické rady vlády, který studii PAQ ke zdanění alkoholu připomínkoval.

Vláda počítá s úpravou daní z alkoholu ve svém konsolidačním balíčku. Chystá zvýšení spotřební daně z lihu, což zdraží alkohol v lihovinách. To však z pohledu snižování společenských nákladů není podle odborníků dostatečné řešení. „Zdražení lihovin může motivovat rizikové konzumenty k přechodu na méně zdaněné pivo a nedaněné víno, ve kterých je čistý alkohol výrazně levnější. To potvrzuje i trend z posledních let, ve kterých podíl čistého alkoholu vypitého ve víně pozvolně stoupá. Vliv na celkovou spotřebu čistého alkoholu proto bude pravděpodobně minimální, neklesnou tedy ani společenské náklady,“ je přesvědčen ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Experti chtějí otevřít také diskusi o zavedení minimální jednotkové ceny, která platí za velmi účinnou cestu ke snižování nadměrného pití. V praxi to znamená, že jakýkoli nápoj obsahující například 10 gramů alkoholu nemůže být prodáván pod určitou maloobchodní cenou – například 25 Kč. Toto opatření se v poslední době zavádí ve stále větším počtu zemí, v Evropě naposledy ve Skotsku, Walesu či Irsku. Mezi další účinná opatření patří také omezení času prodeje alkoholických nápojů, jak je to třeba ve Slovinsku, dále důsledná kontrola věku, regulace reklamy či sponzoringu, přísnost na pití za volantem či psychoterapeutická podpora.