Experti: Drahé kovy loni zlevnily, výrazně zdražila ropa a průmyslové kovy

„Cena zlata se během loňského roku snížila o zhruba sedm procent na 1822 USD (39 995 Kč) za troyskou unci. Po březnovém propadu pod 1700 USD se v létě krátce dostalo nad 2000 dolarů, nicméně ve druhé polovině roku ztrácelo. V prosinci pak jeho cena začala opět růst a celkově zlato v posledním měsíci přidalo přes dvě procenta,” řekl analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Důvodem současného růstového trendu je prohlubující se inflace. Dalším stimulem je rychlé šíření nové varianty koronaviru omikron, které posílá dolů ceny akcií, dodal.

Cena ropy (WTI) loni posílila o 58 procent. Důvodem je zejména omezená nabídka suroviny po covidu-19. Zároveň rychlost postcovidového oživení předčila očekávání a projevila se silnou poptávkou po černém zlatu, uvedl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. V pátek odpoledne cena severomořské ropy Brent stála 78,64 dolaru (1726 Kč) za barel. Americká lehká ropa WTI se obchodovala za 75,97 dolaru (1668 Kč) za barel.

Cena stříbra se loni podle Brávníka propadla o 15 procent na 23 USD (505 Kč) za unci. Za poslední měsíc drahý kov posílil o zhruba 0,4 dolaru. Část loňských ztrát v prosinci dohnala i platina, která se obchodovala kolem 971 USD (21.314), tedy o 6,5 procenta níže než na začátku roku. V listopadu byl ale její propad o víc než deset procent.

Také palladium si polepšilo a s cenou těsně pod 1960 USD (43 024 Kč) ztrácelo proti lednu 16 procent, v listopadu to bylo o 12 procentních bodů více. „Za oživením na konci roku stojí obnovení produkce v automobilovém průmyslu, který částečně vyřešil nedostatek čipů a rozjel výrobu opět naplno. Navíc musí stále uspokojovat vysokou poptávku z předchozích měsíců,“ podotkl Brávník.

Zdražovaly průmyslové kovy, jako je měď, zinek nebo hliník. Důvodem je pokračující celkové oživení výroby. Měď například posílila o 25 procent na 9,7 USD (213 Kč) za kilogram, cena hliníku vzrostla o 39 procent na 2818 dolarů (61 858 Kč) za tunu.

Cena lithia loni od začátku roku vystřelila o více než 400 procent, upozornil Pfeiler. To podle něj souvisí s omezenou nabídkou a rostoucí poptávkou v souvislosti se zvedajícím se zájmem o elektromobily.

Mezi skokany loňského roku patří i uran, jehož cena vzrostla o 43,5 procenta. Komoditu začali nakupovat spekulanti v reakci na prudce se zvyšující ceny fosilních paliv. Ty podle investorů povedou k akceptaci jádra jako přechodného zdroje, což ceny uranu podporuje, dodal Pfeiler.