Hlavní obsah

Experti doporučují vládě podporu kratších úvazků, mají zmírnit dopad sankcí

Právo, Martin Procházka, Jiří Novotný

Vláda by v reakci na dopady sankcí zavedených Evropskou unií a Ruskem kvůli konfliktu na Ukrajině měla urychlit zavedení zkrácených pracovních úvazků, tzv. kurzarbeitu. Ten by mohl umožnit zaměstnavateli zkrátit pracovní dobu zaměstnancům a ti by ušlý příjem dostávali od státu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Zleva prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, státní tajemník Tomáš Prouza a předseda odborů Josef Středula.

Článek

„Věřím, že národní kurzarbeit můžeme mít od 1. ledna 2015,“ řekl v pondělí po jednání vládní pracovní skupiny prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Člověk podle něho při kurzarbeitu vyjde stát asi na 180 tisíc korun, nezaměstnaný na půl miliónu. Myšlenka kurzarbeitu se zamlouvá i předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefu Středulovi.

„Po sedmi letech se k tomu vracíme,“ uvedl Středula a za viníky toho, že kurzarbeit v Česku nefunguje, označil bývalého ministra financí Miroslava Kalouska a předchozí předsedy vlád ČR.

Vedoucí pracovní skupiny Tomáš Prouza uvedl, že v materiálu, který dostane vláda k projednání příští středu, bude také vznik pěti míst zemědělských diplomatů. Čeští vývozci potravin podle něho budou sankcemi zasaženi ztrátami ve výši přibližně 300 miliónů korun. Složitější je to s vyčíslením ztrát průmyslových podniků.

„Pokud bychom vycházeli z čísel roku 2013, jednalo by se asi o 2,1 miliardy korun. K takovým ztrátám by ale došlo pouze v případě, že by se nepodařilo najít žádná alternativní odbytiště. Reálně budou ztráty nižší,“ řekl Prouza. „Důležitá je v tomto ohledu také podpora ekonomické diplomacie,“ podotkl Hanák.

Opustit Rusko by byla velká chyba

Podle Prouzy zatím v České republice kvůli sankcím nikdo o zaměstnání nepřišel. Hlavně ve strojírenství je ale podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) ohroženo až 800 pracovních míst.

Členové pracovní skupiny, mezi něž patří náměstci ministerstev průmyslu, financí, zemědělství a zahraničí, i zástupci zaměstnavatelů a odborů, se shodli na tom, že opustit prostor Ruska by byla chyba.

„Pokud bychom nyní vyklidili prostor v Rusku, velmi složitě se tam budeme vracet,“ řekl prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý. „Byla by obrovská chyba opustit teritorium Ruska,“ dodal Středula.

Ten rovněž řekl, že pracovní skupina nebude zveřejňovat, kterých konkrétních strojírenských firem by se sankce mohly dotknout. „Jména firem neuslyšíte. Financující banky by k nim mohly přistoupit a dát jim další ránu do vazu,“ prohlásil Středula.

Zákaz hrozí i dovozu aut

Pokud Spojené státy a Evropská unie uvalí na Moskvu další sankce, rozšíří zřejmě Rusko zákaz dovozu i na automobily. Napsal to včera ruský deník Vedomosti. Návrh takového opatření prý již byl odeslán ke zvážení prezidentovi Ruské federace Vladimíru Putinovi. Embargo by se ale zřejmě netýkalo produkce zahraničních automobilek na území Ruska.

Na celkovém prodeji osobních aut v Rusku se v letošním prvním pololetí ta dovezená podílela 27 procenty. U nákladních aut to bylo 46 procent a u autobusů 13 procent.

Na export automobilů do Ruska jsou ovšem vysoká cla, takže automobilkám se tam vyplatí dovážet jen luxusní vozy. Většina významných světových výrobců si tam proto již vybudovala své vlastní závody. Auta přímo v Rusku vyrábějí například Ford, Toyota, Hyundai Motor, Volkswagen, i mladoboleslavská Škoda Auto, pro niž je ruský trh jeden z největších.

Většinu vozů pro ruský trh Škoda Auto vyrábí ve dvou závodech v Kaluze a Nižním Novgorodu. Necelých 20 procent aut se do země dováží z ČR, většinou jde o speciální verze modelů nebo auta s dieslovými motory.

Automobilky nemají v Rusku zatím problémy

„O případných dopadech eventuálních dalších sankcí nebudeme v tuto chvíli spekulovat, v současné době běží výroba vozů Škoda v obou ruských závodech beze změny,“ řekl mluvčí Škody Auto Jozef Baláž.

„V tuto chvíli se nás to sebeméně nedotýká,“ řekl k možnému zákazu mluvčí nošovické automobilky Hyundai Petr Vaněk. Pokud by Rusko dovoz aut ze západních zemí skutečně zakázalo, záleželo by podle něj na rozhodnutí oddělení strategického plánování automobilky v Soulu.

„Rusko je samozřejmě naším významným odběratelem. Musela by rozhodnout naše matka v Koreji,“ řekl mluvčí. Nošovický závod loni vyrobil 303 460 osobních aut, Rusko bylo podle počtu odebraných vozů jeho druhým největším odběratelem.

Do Ruska dováží auta také kolínská automobilka TPCA. Pokud by Rusko zakázalo dovoz aut, nebude to mít podle mluvčího Radka Kňavy na automobilku výraznější vliv. „Prodej je tam v řádech jednotek tisíců vozů ročně a pro TPCA zůstávají klíčové trhy hlavně Francie, Velká Británie nebo Německo,“ řekl.

Koncern Volkswagen podle agentury DPA v pondělí navzdory pokračující ukrajinské krizi potvrdil své investiční plány v Rusku. „Sledujeme situaci v Rusku velmi pozorně,“ uvedl nicméně mluvčí podniku.

Výběr článků

Načítám