Článek
Vláda dopady balíčku, který mimo jiné zahrnuje růst daní u firem, lidí s vyšším příjmem, z hazardu, tabáku nebo alkoholu či zavedení dvou sazeb DPH, na vývoj ekonomiky nezveřejnila.
„Postrádal jsem výpočet dopadů na ekonomiku, snažil jsem se si to sám dopočítat. Mělo by to být 0,7–0,8 procenta HDP. Pokud se v průměru odhaduje, že česká ekonomika v příštím roce poroste o dvě procenta, tak by nás to nemělo uvrhnout do recese. Místo o dvě procenta porosteme o 1,2 procenta,“ řekl Marek.
Ten je i členem Národní ekonomické rady vlády a poradcem prezidenta Petra Pavla. Optimističtější byl Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB. „Dovedu si představit i o něco menší dopad asi o 0,5 procenta HDP,“ prohlásil. Centrální banka příští rok očekává růst ekonomiky o tři procenta.
Vládní balíček: Jak si konkrétně finančně pohoršíme
„Se vlivem konsolidačního balíčku by ekonomika rostla asi o 2,5 procenta, což je standardní udržitelný růst pro českou ekonomiku,“ dodal Holub.
Připomínkové řízení k vládnímu balíčku více než padesáti zákonů probíhá ve zkrácené pětidenní lhůtě a končí už 29.května. Vláda by měla následně balíček, od kterého si kabinet slibuje snížení schodku státního rozpočtu v příštím roce o 94 miliard a v roce 2025 o 53 miliard, projednat ve druhé polovině června.
Do prvního čtení by se měl dostat před sněmovními prázdninami. Opatření by měla začít platit od ledna 2024.
Podle Holuba se obnoví růst reálných příjmů domácností s tím, jak inflace klesne na jednociferná čísla. „Zároveň pozorujeme růst mezd v soukromé sféře kolem deseti procent,“ dodal Holub. To ale podle Holuba zároveň inflaci přiživuje.
Česká ekonomika se dostává do mzdové inflační spirály, řekl člen rady ČNB
