Článek
Agentura zdůraznila, že výsledky jsou předběžné, proto z nich tedy nelze vyvozovat žádné silné závěry. „Na základě analýzy dat v úředních záznamech na meziroční bázi můžeme říct, že za první rok experimentu příjemci základního příjmu nebyli lepší ani horší než kontrolní skupina, pokud jde o hledání zaměstnání,“ uvedl Ohto Kannunen z Institutu pro ekonomický výzkum trhu práce.
Příjemci základního příjmu byli v pracovním poměru jen o půl dne více než členové kontrolní skupiny, která základní příjem nedostávala. Průměrně příjemci základního příjmu první rok strávili v nějaké formě zaměstnání 49,64 dne, členové kontrolní skupiny 49,25 dne.
Základní nepodmíněný příjem
Základní nepodmíněný příjem (všeobecný základní příjem, univerzální základní příjem, občanský příjem, zaručený příjem) je navrhovaná státem vyplácená pravidelná peněžní dávka, kterou by dostávali ve stejné výši všichni občané bez podmínek a ohledu na zásluhy. Potenciálně by mohl nahradit stávající systém sociálního zabezpečení.
ČTĚTE TAKÉ:
Příznivci základního příjmu přitom doufají, že by mohl nezaměstnané motivovat najít si práci, byť méně placenou. Nebudou se totiž bát, že by o peníze přišli. Odpůrci naopak varují před hrozbou zvýšení nezaměstnanosti. Pokud budou mít lidé nějaký příjem jistý, nebudou se podle nich muset dále snažit. Ani jedno z těchto tvrzení se zatím nepotvrdilo.
Nějaké příjmy jakožto OSVČ mělo 43,7 procenta lidí, kteří dostávali nepodmíněný příjem a 42,85 procenta lidí v kontrolní skupině. Průměrný příjem z této činnosti však měli vyšší členové kontrolní skupiny, a sice 4251 eur (109 735 Kč). Příjemci základního příjmu si jako OSVČ průměrně vydělali 4230 eur (109 191 Kč).
Preliminary results of the Finnish #BasicIncome experiment: self-perceived wellbeing improved, during the first year no effects on employment. Press release in 🇬🇧🇩🇪🇫🇷🇷🇺 https://t.co/e3ZPVmiKIT #UBI #Finland #perustulo pic.twitter.com/3eqVKGtYOW
— Kelan tutkimus ja tilastot (@Kelantutkimus) 8. února 2019
Vliv základního příjmu na zaměstnanost je posuzován s ročním zpožděním, v tuto chvíli jsou tedy k dispozici pouze výsledky za první rok experimentu. Výsledky za druhý rok experimentu by měly být k dispozici na začátku roku 2020.
Příjemci základního příjmu byli méně ve stresu
Vědci se rovněž zabývali vlivem základního příjmu na duševní rovnováhu příjemců. Posloužila jim k tomu data získaná prostřednictvím telefonického šetření těsně před koncem experimentu. Dospěli k tomu, že vliv základního příjmu je v tomto ohledu pozitivní.
Celkem 55 procent příjemců základního příjmu považovalo svůj zdravotní stav za dobrý nebo velmi dobrý. V kontrolní skupině považovalo svůj zdravotní stav za dobrý nebo velmi dobrý jen 44 procent lidí. Vysokou míru stresu u sebe identifikovalo jen 17 procent pobírajících nepodmíněný příjem oproti 25 procentům členů kontrolní skupiny.
„Příjemci základního příjmu vykazovali méně symptomů stresu, stejně jako méně obtíží se soustředěním a méně zdravotních problémů než členové kontrolní skupiny,“ dodala Minna Ylikännöová, výzkumná pracovnice agentury Kela.
Dvě stovky náhodně vybraných příjemců
Účastníci experimentu byli náhodně vybráni z příjemců dávek v nezaměstnanosti ve věku 25 až 58 let v listopadu 2016. Kontrolní skupina sestávala z těch, kteří v tomto měsíci rovněž obdrželi dávku v nezaměstnanosti, ale základní příjem jim vyplácen nebyl.
Celkem 2000 osob v rámci experimentu dostávalo každý měsíc základní příjem ve výši 560 eur, bez ohledu na to, zda si mezitím našli práci, či nikoliv. Experiment byl zahájen 1. ledna 2017 a ukončen 31. prosince 2018.
Další podrobnější data budou zveřejňována v průběhu letošního a příštího roku. Část bude k dispozici již letos v dubnu. Na jaře také proběhne sociologické šetření ve formě výzkumných rozhovorů s účastníky.
Principem konceptu je, že by v případě zavedení tuto sumu dostávali všichni občané bez ohledu na to, zda pracují či nikoliv. Finská vláda proto chtěla otestovat, zda by za takových podmínek více nezaměstnaných začalo pracovat, aby si k nepodmíněnému příjmu přivydělali.
Ze strany zastánců myšlenky základního příjmu čas od času zaznívala kritika experimentu pro jeho nedostatečnost.
„Vzorek je příliš malý, náhodně rozprostřený po celé zemi. Navíc byli všichni účastníci vybráni z řad příjemců dávek v nezaměstnanosti, takže experiment netestuje dopad základního nepodmíněného příjmu na studenty, podnikatele, střední třídu a podobně,“ řekl Novinkám v lednu 2018 ekonom z londýnské King's College Otto Lehto, který je příznivcem konceptu.
„Dva roky představují příliš krátké časové období, aby z takového rozsáhlého experimentu mohly být vyvozeny širší závěry,“ uvedl pro finské veřejnoprávní médium YLE tamní odborník na sociální politiku Olli Kangas.
ČTĚTE TAKÉ