Článek
Rezoluci proti fosfátům v döner kebabech schválil zdravotní výbor EP poměrem hlasů 33 ku 22. Parlament jako celek o ní bude hlasovat na plenárním zasedání ve Štrasburku, které proběhne od 11. do 14. prosince
Podle deníku Die Welt se v Německu denně prodá 2,2 miliónu kebabů. V sázce je tak denní obrat 10,5 miliónů eur (225,32 miliónů korun) a 110 tisíc pracovních míst, nechala se slyšet německá europoslankyně Renate Sommerová (CDU), podle níž země produkuje 80 procent kebabů v EU.
„Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje za neškodné požití až 4200 miligramů fosfátu denně. Na jednu porci döner kebabu však připadá jen 134 miligramů. Pro srovnání: konzumací döner kebabu do sebe průměrný občan unie dostane tolik fosfátu, jako by vypil jeden a půl litru coly,“ komentovala iniciativu Sommerová, která je zároveň členka výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí.
Na sociální síti Facebook se proti rezoluci ohradili i němečtí Mladí liberálové (JuLis), organizace spřízněná s parlamentní stranou FDP. „Měli bychom jeden návrh. Vy necháte döner kebab na pokoji a my si zase na oplátku nedáme 31 porcí, tedy dávku, od které mohou fosfáty škodit zdraví,“ napsali v příspěvku.
Komise chce fosfáty v kebabech povolit
Fosfáty v kebabech se nachází v tuto chvíli v jakési šedé zóně. Dosud nebyly explicitně povoleny, ale evropská legislativa ani žádný z členských států je dosud ani nezakazovaly. Návrh Evropské komise by to změnil a fosfáty v hluboce zamraženém mase pro döner kebaby by povolil. Levicoví europoslanci s tím však nesouhlasí, fosfáty považují za zdraví škodlivé.
„Evropští poslanci poukazují, že vědecká studie z roku 2012 ukázala na potenciální souvislost mezi fosfáty v potravinách a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob,“ uvedla tisková zpráva Evropského parlamentu.
Bez fosfátů by maso vysychalo a nedrželo pohromadě
Döner kebab, v překladu z turečtiny doslova „točící se kebab“, původně označoval jehněčí, hovězí nebo kuřecí maso, které se griluje za pomalého vertikálního otáčení špízu, ze kterého se postupně odkrajuje. V Německu turečtí imigranti v sedmdesátých letech začali döner kebab podávat zabalený v pšeničném chlebu jako sendvič, který si lze zakoupit s sebou. Do té doby se jedl pouze z talíře příborem s přílohou.
V Rusku a bývalých sovětských státech lze ve stáncích s rychlým občerstvením zakoupit sendvič s šaurmou, která má původ na blízkém východě a stejně jako řecký gyros je příbuzná döner kebabu.