Článek
Návrhy na rozpočtový plán se pohybovaly od úsporných 1,06 procenta po 1,23 procenta HND, který předkládala Evropská komise.
Přijatý návrh 1,18 procenta HND předložil německý poslanec Reimer Böge. Pro něj hlasovalo 427 poslanců, 140 bylo proti a 122 se zdrželo. "Mezi tím, co jsme schválili, a tím, co navrhuje komise, není velký rozdíl," připustil po hlasování předseda EP Josep Borrell.
Mezi hlavní rysy Bögeho návrhu patří zachování vysoké úrovně výdajů na politiku soudržnosti, tedy na projekty v chudších zemích a regionech, a to na úrovni 0,41 procenta HND. Nové členské státy by mohly čerpat prostředky až do výše čtyř procent svého hrubého domácího produktu. V lucemburském návrhu se počítá s 0,38 procenta a například pro ČR má strop činit 3,5 procenta.
Parlament nevyhověl největším plátcům
Přijatý návrh, neodpovídá požadavkům šesti nejbohatších zemí EU, které jsou čistými přispěvateli, tedy Německu, Francii, Británii, Nizozemsku, Švédsku a Rakousku. Ty původně chtěly rozpočet omezit na jedno procento HND a vyhovovala by jim suma kolem spodní hranice návrhu. Komise žádala více, protože jsou potřeba výdaje pro deset nových členských zemí.
Dosažení rychlé dohody o střednědobém financování EU by mohlo zlepšit atmosféru v EU po fiasku euroústavy v referendech, která uvrhla blok do politické krize. Velkou překážkou dohody však bude otázka britské slevy, kdy Británie dostává každoročně část peněz zpět.