Článek
Za poslední tři měsíce celkový účet evropských zemí na pomoc s energiemi narostl o vyšší desítky miliard eur, ještě loni v listopadu to totiž bylo 706 miliard eur (16,8 bilionu Kč).
Evropská unie se na celkové sumě 792 miliard podílela z 681 miliard eur (16,2 bilionu Kč), Velká Británie vynaložila 103 miliard eur (2,4 bilionu Kč) a Norsko 8,1 miliardy eur (192,3 miliardy Kč).
Ze zemí EU bylo vůči svým občanům a firmám suverénně nejštědřejší Německo. Výdaje největší evropské ekonomiky se vyšplhaly na téměř 270 miliard eur (6,4 bilionu Kč). Za Německem následují v žebříčku nejvíce utrácejících států Velká Británie, Itálie a Francie, byť ani jedna z těchto zemí neutratila více než 150 miliard eur (3,6 bilionu Kč).
Německo dá pět bilionů na stabilizaci cen energií, opatření chystá také EU
Výdaje České republiky podle dat Bruegelu dosáhly 9,2 miliardy eur (218,3 miliardy Kč). V případě sousedního Slovenska se jednalo o 9,1 miliardy.
Vláda německého kancléře Olafa Scholze byla ve zbytku Unie kritizována za to, že na pomoc domácnostem a firmám vynaložila astronomické peníze, jejichž celkový objem daleko převyšuje objem toho, co si ostatní země mohou dovolit.
Podle analýzy Bruegelu se jednotlivé vlády soustředily většinou hlavně na necílená opatření, jež měla vést k omezení koncových cen energií pro všechny spotřebitele, ať už formou snížení DPH, nebo zastropování.
Místo toho by ale měly přejít k dynamičtější strategii, protože státním rozpočtům dochází prostor pro další udržení tak širokého financování, radí Bruegel.
V Česku vláda premiéra Petra Fialy (ODS) zvolila jako hlavní opatření v pomoci proti drahým cenám energií zastropování cen. U elektřiny stanovila na celý rok 2023 strop na 6050 Kč s DPH za megawatthodinu (MWh), v případě plynu pak na 3025 Kč s DPH za MWh. Předtím krátce fungoval tzv. úsporný tarif.
Plyn je nejlevnější od srpna 2021
