Evropské banky sypou Rusku obří sumy peněz. Čtyřikrát víc než před válkou

Sedm největších evropských bank z pohledu aktiv držených v Rusku – Raiffeisen Bank International, UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intesa Sanpaolo a OTP – vykázalo v Rusku v roce 2023 kombinovaný zisk přesahující tři miliardy eur (75,5 miliardy Kč).

Skokový nárůst zisku, který byl třikrát větší než v roce 2021, nicméně vedl k tomu, že banky v Rusku odevzdaly na daních zmíněných 800 milionů eur, zatímco ještě v roce 2021 to bylo jen 200 milionů, vychází z analýzy Financial Times.

Více než polovina daňových plateb evropských bank připadá na rakouskou Raiffeisen Bank International (RBI), která má v Rusku ze zahraničních bank největší zastoupení.

Ruské zisky RBI se mezi lety 2021 a 2023 více než ztrojnásobily na 1,8 miliardy eur (45,3 miliardy Kč). To představuje polovinu celkového zisku rakouské skupiny, uvedl FT s tím, že před válkou byl podíl zisků z Ruska třetinový.

Kreml navíc kromě daňových příspěvků naúčtoval RBI za loňský rok také speciální daň z neočekávaných zisků (windfall tax), jež činí 47 milionů eur (1,2 miliardy Kč).

Banky, které v Rusku nadále působí, už několikrát slibovaly, že tamní podnikání minimalizují, případně se ze země zcela stáhnou. Tlak na ně v tomto směru vyvíjí nejen ECB, ale také americké ministerstvo financí, dosud však neúspěšně.

V případě RBI sice došlo ke snížení úvěrového portfolia, které od začátku roku 2022 kleslo o 56 procent, na druhou stranu banka v Rusku nedávno spustila nábor nových zaměstnanců, zjistil už dříve FT. RBI vypsala desítky inzerátů na stovky pracovních míst.

Daně placené evropskými bankami odpovídají přibližně 0,4 procenta všech očekávaných příjmů Ruska z neenergetického sektoru na rok 2024. Jedná se tak o další příklad, kdy zahraniční společnosti, které v Rusku zůstávají, pomáhají Kremlu udržovat finanční stabilitu navzdory západním sankcím.

Bez viny ale nejsou ani americké banky. Citi, čtvrtá největší banka v USA, odvedla za loňský rok v Rusku na daních 53 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč). Výrazně méně, ale přece jen něco, přispěla do ruské kasy také jiná velká americká banka – JPMorgan, která na daních zaplatila 6,8 milionu dolarů.

JPMorgan se snaží z Ruska odejít, exit jí ale komplikuje mnohamilionová žaloba od bývalého tamního partnera VTB.

Zahraniční banky v Rusku těží nejen z vyšších úrokových sazeb (aktuálně je v Rusku hlavní úroková sazba 16 %), ale také z mezinárodních sankcí uvalených na ruské banky. Ty je totiž připravily o přístup k mezinárodním platebním systémům, což v očích ruských klientů zvýšilo přitažlivost právě západních bank.

Tato výhoda je ovšem dvousečnou zbraní. Podle zdrojů FT nechce Rusko zahraniční banky ze země pustit právě kvůli přístupu k platebnímu systému Swift. „Není jen v zájmu RBI, aby zůstala v Rusku. Ruská centrální banka udělá vše, co je v jejích silách, aby je nepustila, protože existuje jen málo nesankcionovaných bank, přes které může Rusko přijímat a odesílat platby Swift,“ citoval list vysoce postaveného ruského bankovního manažera.

Banky působící v Rusku mají navíc problém v tom, že nemají přístup k hotovosti, kterou v Rusku vydělají, a to kvůli regulaci zavedené v roce 2022. Ta společnostem z „nepřátelských zemí“ zakazuje výplatu dividend z ruských dceřiných společností.

„S ruskými vklady nemůžeme dělat nic jiného než je držet u centrální banky. Takže jak rostly úrokové sazby, rostly i naše zisky,“ řekl FT vysoce postavený manažer evropské banky, jež v Rusku podniká.

Západní banky musí mj. obdržet souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina, aby mohly svá aktiva v Rusku prodat. Ten dostalo jen sedm z celkových 45 bank, jmenovitě například německá Mercedes-Benz Bank a italská Intesa.