Evropské banky počítají miliardové ztráty kvůli maďarským půjčkám

Rozhodnutí se týká téměř miliónu maďarských rodin. Banky totiž uplatňovaly jiný výměnný kurz při čerpání úvěrů v cizí měně a jiný při jeho splátkách. Podle schváleného zákona se banky budou muset řídit oficiálním kurzem Maďarské národní banky.

Peněžní ústavy mají nyní čas do poloviny října, aby přepočítaly klientům dlužnou částku podle nových pravidel.

„Podle mě je to spravedlivé. Lidé, kteří si brali úvěry například ve švýcarských francích, přece nemohou za to, že forint za poslední léta ztratil ze své hodnoty a oni dluží stále víc,“ domnívá se Károly Ibolya z města Győr.

V důsledku zmíněného rozhodnutí ztratí bankovní sektor podle odhadů dvě až tři miliardy eur (55–83 miliard korun) na dodatečných nákladech. Stabilitu bankovního sektoru by to však ohrozit nemělo. Konečným krokem by mělo být převedení devizových úvěrů na půjčky ve forintech v kurzu výhodném pro dlužníky a nevýhodným pro banky.

Nejvíc úvěrů v cizí měně poskytly maďarské pobočky Erste Bank, Raiffeisen Bank, UniCredit Bank, KBC, Intesa i domácí banka OTP. Na rozhodnutí parlamentu reagovaly banky vyšší tvorbou finančních rezerv a burzy poklesem kurzu jejich akcí.

Rakouská Erste Bank (matka České spořitelny) rozhodla o vytvoření fondu na rizikové náklady ve výši 2,4 miliardy eur (66 miliard korun). Belgická finanční skupina KBC (matka ČSOB) si vytváří rezervu ve výši 162 miliónů eur (4,5 miliardy korun) na pokrytí potenciálních ztrát způsobených maďarským zákonem.

Maďarská měna v uplynulých dnech dál oslabovala. Kurz forintu se vůči euru pohyboval na hranici 314 forintů za jedno euro a za jeden švýcarský frank zaplatili Maďaři 258 forintů. Devizové dlužníky to určitě nepotěšilo.

„Když jsem si vzal úvěr ve švýcarských francích, jeden frank měl kurz 150 forintů. Dnes je to o stovku víc, a to mluvím o jediném franku. Ani nechtějte vědět, kolik tak musím splatit navíc,“ lomí rukama Annamária Lévaiová z Budapešti.

I v Maďarsku však existuje část lidí, kteří do rizikových devizových úvěrů nešli a nyní se nepřestávají divit, jak stát dlužníkům pomáhá.

„Také mi nabízeli úvěr v japonských jenech s výhodným úročením. Nešel jsem do toho, protože to bylo riskantní právě kvůli možnému pohybu kurzu. Teď vidím, že stát vychází ve všem vstříc lidem, kteří na rozdíl ode mě riskovali,“ neskrývá nespokojenost József Kiss z města Mosonmagyaróvár.

„Mám úvěr ve forintech. Když jsem si ho bral, měly půjčky v cizích měnách mnohem výhodnější úroky. Já však zůstal věrný naší měně a půjčku poctivě splácím. Ostatní riskovali a doplatili na to. Z jejich strany to byla čistá spekulace a nechápu, proč by jim teď měl někdo pomáhat,“ má stejný názor András Fehérvári z Budapešti. „To víte, půjčku v cizích měnách si vzalo dost lidí a premiér Viktor Orbán si je chce získat na svou stranu tím, že jim pomáhá,“ dodává.