Článek
„Před rokem a půl mohlo existovat riziko dominového efektu. Dnes ale máme v rámci Evropské centrální banky i v rámci Evropské komisi služby, které pracují na nouzových scénářích pro případ, že to Řecko nezvládne,“ řekl podle agentury Reuters De Gucht.
O tom, že instituce EU jednají o plánech odchodu Řecka z eurozóny, se spekuluje už nějaký čas. Zatím však nikdo z představitelů Evropské unie nic takového oficiálně nepotvrdil.
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová ale už začátkem tohoto týdne v jednom rozhovoru uvedla, že na odchod Řecka z eurozóny je třeba se připravit. Pokud by Řecko odešlo, je podle Lagardeové třeba počítat s chaotickými dopady na celou eurozónu.
„Případný řecký odchod z eurozóny by znamenal krátkodobé výraznější oslabení koruny a měl by i negativní dopad do HDP,“ uvedl analytik Václav Franče z Riaffeisenbank.
Recese a velká nezaměstnanost
Jihoevropská země svíraná krizí byla nucena letos přijmout mezinárodní finanční pomoc ve výši 130 miliard eur (asi 3,2 biliónu korun). Na oplátku však musí důsledně provádět jednotlivé nepopulární reformy, které mají snížit obří zadlužení. Jde například o masivní propouštění ve státním sektoru nebo snižování minimální mzdy.
Řecko kromě propadu ekonomiky a dlouhotrvající recese sužuje i nezaměstnanost přesahující 21 procent, drtící zejména mladé lidi.
ECB jako krotitel paniky
"První exit jednoho z členů eurozóny se nyní jeví velmi pravděpodobný s tím, že konsekvence otevření této Pandořiny skříňky mohou být velmi dramatické," uvedl před nedávnem analytik Jan Čermák z ČSOB. Zásadní podle něj bude, zda se podaří potlačit nákazu, která se bude nevyhnutelně šířit Evropou, což už se ostatně fakticky děje.
"Zrak je přitom třeba upnout k Evropské centrální bance, která je prakticky jedinou akceschopnou institucí, která může paniku v podobě odlivu kapitálu ze zranitelných zemí eurozóny zkrotit," nastínil možnosti Čermák.