Článek
Regule EU jakoukoli pomoc státu, až na výjimečné případy, nepřipouštějí. Evropská komise tak svým zamítavým stanoviskem ve středu zopakovala své dřívější vyjádření.
Vláda na středečním jednání uložila ministru zahraničních věcí Cyrilu Svobodovi, aby ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem projednal s Evropskou komisí možnost zařazení společnosti Třinecké železárny do programu veřejné podpory v rámci restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. Kabinet přitom loni v prosinci tato jednání přerušil, když názor EU byl odmítavý.
"Neznáme zatím podrobnosti české žádosti, můj první dojem však je, že to nebude možné. Už jsme to zkoumali dříve a výsledek byl jasný - Třinec na tento seznam prostě nejde zařadit," řekl ČTK Rutger Wissels, vyjednávač Evropské komise pro Českou republiku. Dodal, že do programu komisaře Güntera Verheugena, který se chystá příští týden do Prahy, tak "přibude další bod".
Veřejná podpora pro Třinecké železárny má být podle středečního rozhodnutí vlády v souladu s poskytnutou výjimkou dle Dodatkového protokolu k Evropské dohodě. Ministr Urban má také ve spolupráci s ministrem financí navrhnout postup dokončení restrukturalizace českého ocelářského průmyslu včetně Třineckých železáren.
Vládu povzbuzovali odboráři
Několik desítek odborářů se dopoledne sešlo před Úřad vlády. Hesla na transparentech požadovala především kompenzace železárnám. "Je to pouze první krok, jsme ale rádi, že po půl roce došlo k nějakému posunu," řekl ČTK jeden z odborářů. Zástupci společnosti se mimo jiné odvolávají na podobnou pomoc poskytnutou hutím na Slovensku či v Polsku.
Odboráři chtějí kabinet přimět ke státní pomoci pro soukromé TŽ ve výši dvou miliard korun za údajné porušení rovnocenných podmínek konkurence, zejména po pomoci vlastníkovi Ispat Nová huť, skupině LNM.
Železárny jsou prý životaschopné
Třinecké železárny jsou klíčovým podnikem, pokud jde o zaměstnanost regionu. Pracuje v nich zhruba pět tisíc lidí a dalších deset tisíc pracovních míst s fungováním huti v návaznosti souvisí. Při oddlužení by mohly Třinecké železárny fungovat jako životaschopný podnik, tvrdí MPO ve zprávě, kterou dnes projednala vláda.
Naopak, pokud společnost veřejnou podporu nezíská, tak podle MPO nepřežije. Poskytnutí veřejné podpory by bylo podle ministerstva podmíněno zastavením a likvidací finálních válcovacích kapacit v objemu 450 tisíc tun. Tento přístup prosazuje Evropská komise kvůli tomu, aby se v Evropě trvale snižoval přebytek ocelářských kapacit.