Článek
Návrh je klíčovým prvkem bankovní unie po jednotném bankovním dohledu, který by měla od konce roku 2015 vykonávat Evropská centrální banka (ECB). Ve středu navržený mechanismus předpokládá vytvoření úřadu pro řešení problémů bank, ve kterém budou zastoupeny ECB, Evropská komise a představitelé států, které budou součástí mechanismu.
Každý konkrétní případ pak bude řešit ad hoc sestavená komise tvořená ředitelem úřadu, jeho zástupcem, představiteli ECB, EK a zemí, kde má ohrožená banka ústředí i kde má dceřiné banky. Na doporučení této komise pak Evropská komise rozhodne, zda a kdy banku uzavřít, nebo přistoupit k jinému řešení.
Třetí součástí mechanismu je fond, na který se složí soukromé banky eurozóny. Předpokládá se, že jeho objem dosáhne až 70 miliard eur (zhruba 1,8 biliónu korun).
Schválení přes členské země a EP
V případě, že jej schválí členské země a Evropský parlament, bude se navrhovaný mechanismus vztahovat na všechny finanční ústavy eurozóny, tedy asi na 6000 lokálních i nadnárodních bank.
Jak uvedla stanice BBC, odpůrcem tohoto mechanismu se může stát Německo, největší ekonomika eurozóny. Německo by v souvislosti s vytvořením nového úřadu mohlo požadovat speciální smlouvu, jejíž schválení může trvat roky. V úterý německý ministr financí Wolfgang Schäuble varoval, že nový plán může vytvořit „další nejistotu na trzích”.
Nový mechanismus se týká bank eurozóny a zemí, které chtějí být součástí bankovní unie a podrobit se i jednotnému bankovnímu dohledu. Rozhodnutí o uzavření či restrukturalizaci bank budou provádět příslušné úřady v jednotlivých zemích. Na celý proces pak bude dohlížet navrhovaný nový úřad pro řešení problémů bank.