Článek
Člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Jens Weidmann nevyloučil, že by ECB mohla v rámci boje s deflací přistoupit k tzv. kvantitativnímu uvolňování měnové politiky, tedy k nákupu dluhopisů nebo jiných aktiv.
Weidmann, který je zároveň šéfem německé centrální banky, tak zmírnil dosavadní striktní postoj Německa k této otázce. ECB zatím tento postup odmítala.
Weidmann uvedl, že rozsah běžných nástrojů, které ECB může uplatnit, například změny úrokových sazeb, je omezený.
"Nekonvenční opatření, o kterých se uvažuje, jsou do značné míry nezmapovaným územím. To znamená, že musíme diskutovat o jejich efektivitě a také o jejich nákladech a vedlejších účincích," uvedl Weidmann v rozhovoru pro zpravodajskou agenturu MNI.
Amerika předhání Evropu
Weidmann byl jedním z hlavních odpůrců kvantitativního uvolňování a změna jeho názoru je signálem možného budoucího posunu ECB. Jeho slova přicházejí v době, kdy americká centrální banka (Fed) naopak začala svůj program nákupu dluhopisů omezovat.
Mezitím se ale i pomocí těchto opatření povedlo v USA nastartovat solidní ekonomický růst. Mezinárodní měnový fond odhaduje růst amerického HDP v roce 2014 o 2,8 procenta. Země eurozóny se loni jen těsně vymanily z recese a letos je podle odhadů Evropské komise čeká růst o 1,2 procenta.
ECB drží od loňského listopadu hlavní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,25 procenta. Banka rovněž uvedla, že hodlá nechat sazby na této úrovni, případně je i snížit, dokud se ekonomika nezotaví.
Centrální banka začala rovněž věnovat větší pozornost vývoji směnného kurzu eura a jeho dopadu na výhled inflace. Weidmann v rozhovoru prohlásil, že negativní úrokové sazby by byly vhodnějším prostředkem v boji proti vyšším směnným kurzům. Zdůraznil však, že tento scénář je pouze hypotetickou možností, nikoli bezprostředním rozhodnutím.