Článek
Uvolnění měnové politiky by mělo podpořit ekonomiku eurozóny, která se v poslední době potýká se slabým růstem. Centrální banka letos úroky snížila už podruhé. Poprvé to bylo v červnu, kdy ECB přistoupila k uvolnění měnové politiky poprvé od roku 2019.
„Na základě aktualizovaného hodnocení inflačního výhledu… je nyní vhodné učinit další krok ke zmírnění stupně měnověpolitické restrikce,“ uvedla ECB.
Snížení úrokových sazeb umožňuje zlevnění komerčních úvěrů či hypoték a podpoří tak utrácení.
Potraviny zlevňují pomaleji, inflace zůstala na 2,2 procenta
Kurz eura k dolaru ani k české koruně na zprávu výrazněji nereagoval, podle analytiků se měnové uvolnění čekalo. Euro se nyní obchoduje okolo 25,10 koruny.
Centrální banka ve svém sdělení výslovně nenaznačila další snížení sazeb v říjnu a poznamenala, že inflace zůstává vysoká. Potvrdila odhodlání zajistit včasný návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli.
Míra inflace v eurozóně v srpnu podle rychlého odhadu Eurostatu zpomalila na 2,2 procenta z červencových 2,6 procenta.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela až do letošního června svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta. Vysoké náklady na půjčky pomáhají brzdit inflaci, obvykle však mají také negativní vliv na hospodářskou aktivitu.
Zatímco ECB už s uvolňováním měnové politiky začala, americká centrální banka (Fed) zatím se snižováním úroků vyčkává. Míra inflace ve Spojených státech v srpnu zpomalila na 2,5 procenta z 2,9 procenta v předchozím měsíci a byla nejníže za tři a půl roku. Analytici odhadují, že Fed příští týden sníží sazbu také o čtvrt procentního bodu.
Inflace v USA byla v červenci nejnižší za více než tři roky
