Článek
Navíc se evropská produktivita v posledních desetiletích ve srovnání s USA klesala a propast se zvětšovala hlavně od poloviny 90. let. Evropané si dopřávají více volného času na úkor práce a jejich produktivita v systému štědrého sociálního zabezpečení klesla. I pracující Evropané jsou v pracovní době méně produktivní než Američané.
Nová studie vydaná v McKinsey Global Institute zjistila podle časopisu Newsweek, že Evropané musí zvýšit produktivitu práce o 30 procent (nebo pracovat déle) pokud chtějí udržet ekonomický růst a dotáhnout USA v HDP na hlavu.
Skeptici upozorňují, že Evropa otálela s reformami příliš dlouho. Její populace stárne, což zvyšuje zátěž sociálního systému a veřejnost odmítá tvrdá opatření. V Řecku propukly rozsáhlé nepokoje kvůli rušení štědrých sociálních výhod, které přivedly zemi k bankrotu. Také ve Francii propukly protesty po návrhu vlády zvýšit hranici pro odchod do důchodu. A v Česku chystají odbory generální stávku kvůli desetiprocentnímu krácení mezd státních zaměstnanců.
Podle Newsweeku se však možná experti mýlí, protože probíhaly i pozvolné reformy, které uvolnily poměry na pracovním trhu a v letech 1995 až 2008 vedly k vytvoření 28 miliónů pracovních míst ve srovnání s 20 milióny v USA. Jde mimo jiné výrazný růst podílu práce skupin obyvatel v důchodovém věku, který se například v Nizozemsku a Německu zvedl o více než 20 procent. Ve Švédsku se pak vytvořením podmínek pro pracující matky podařila oproti minulosti zvýšit zaměstnanost žen na 88 procent. Stále to však nebylo dost.
Na druhé straně totiž podíl pracujících seniorů v Evropě ve věkové skupině 51 až 64 let stále představuje 51 procent, zatímco v USA je to 65 procent. I další indikátory pro trh pracovní síly v Evropě jsou horší - vyšší nezaměstnanost, vyšší počet částečných úvazků u žen v ruku v ruce s větším počtem dnů placené dovolené. S tím jdou navíc ruku v ruce horší podmínky podnikání, které často svazují různé předpisy, jako například v Holandsku, kde obchody s nábytkem nesmí prodávat televize.