Evropa chce udržet těžký průmysl drcený povolenkami. Síkela sází na pomoc Afriky

Eurokomisař v minulém týdnu spolu s členy Evropského parlamentu navštívil Namibii, kde vzniká infrastruktura pro výrobu zeleného vodíku. V namibijské poušti v regionu Erongo nedaleko přístavu Walvis Bay vyrostl projekt HyIron, který od dubna produkuje s použitím vodíku železo.

„Víme, že jedním z nejvíc ohrožených průmyslových odvětví je výroba oceli vzhledem k vysokým energetickým nákladům a tomu, že stávající výrobní proces prostřednictvím vysokých pecí a pálení uhlí vše zdražuje, protože vyžaduje velké množství emisních povolenek. Přechod na elektrické obloukové pece je jednou z možných budoucností ocelářského průmyslu v Evropě,“ řekl Novinkám Síkela.

„Je zřejmé, že ocel budeme potřebovat i v souvislosti s posílením obranného průmyslu, ať už půjde o výrobu tanků, houfnic či munice. To je založeno na oceli a částečně na chemickém průmyslu,“ dodal.

Jedná se podle jeho slov o ohrožená odvětví, která musí Evropa strategicky udržet. „Neumím si představit, že budeme třeba tanky Leopard pro potřeby NATO vyrábět z čínské nebo indické oceli,“ podotkl eurokomisař.

HyIron, který je namibijsko-německým projektem, nabízí podle Síkely řešení, protože se ukazuje, že díky jedinečným podmínkám a přístupu k velkému množství železné rudy je možné vyrábět železo za stejných cenových podmínek, jako když se zpracovává v klasickém procesu.

Továrna v namibijské poušti není připojená k přenosové síti a celá funguje čistě na elektřině vyrobené z přilehlé fotovoltaické elektrárny. Ta má nyní instalovanou kapacitu 25 megawattů a podle šéfa HyIron Johannese Michelse ročně funguje osm hodin denně a dokáže vyrobit patnáct tisíc tun železa. Podíl investic z Evropy dosahuje téměř padesát procent, když se na investici ve výši třiceti milionů eur, asi 740 milionů korun, podílelo více než třetinou Německo. Zbytek peněz přišel od soukromých investorů z Evropy a Namibie.

„Na nejstarší poušti na světě jsme postavili jednu z nejmodernějších továren na zpracování železné rudy,“ řekl Novinkám Michels.

Továrna má do konce roku 2027 instalací dalších solárních panelů a větrných elektráren navýšit výkon patnáctinásobně na 385 megawatt a o rok později dokonce na 3600 megawatt. To je více než trojnásobek instalované kapacity jaderných bloků v Temelíně. V roce 2028 tak bude továrna produkovat až 200 tisíc tun železa.

„Tradičním způsobem se pomocí pálení uhlí nebo plynu z železné rudy získá čisté železo a oxid uhličitý. Tak se ročně vyrobí téměř dvě miliardy tun železa, z toho jedna miliarda tun v Číně,“ upozornil Michels.

Zelený vodík se vyrábí tak, že elektřina ze solárních panelů napájí elektrolyzér, který rozděluje vodu na vodík a kyslík.

Na začátku procesu, který probíhá právě v namibijské poušti, se podle Michelse spotřebuje většina energie, ale vytvoří se jen třetina přidané hodnoty.

Už teď je o železo z HyIronu zájem. „Během následujících týdnů dodáme první výrobky, a to za cenu standardního železa vyráběného tradičním způsobem,“ podotkl Michels.

Za jednoho z nejvýznamnějších potenciálních partnerů označil japonskou automobilku Toyota.

Pro fotovoltaiku jsou podle něj v poušti výborné podmínky, protože nejsou téměř žádné mraky a vzduch chladí vítr od moře. Problém není ani s pozemky, protože Namibie je s více než desetinásobnou rozlohou oproti Česku a jen třem milionům obyvatel druhá nejřidčeji obydlená země světa po Mongolsku.

„V Namibii vytváříme celý ekosystém, od výroby vodíku po redukované železo. První fázi z velké části zafinancovalo Německo. Evropská unie se částečně podílí na financování studií pro druhou část, kde má dojít k rozšíření výroby téměř na patnáctinásobek,“ prohlásil Síkela.

Dosud podle eurokomisaře získala Namibie na zelenou agendu přístup k asi miliardě eur, zhruba 24,3 miliardám korun. To se má promítnout i ve vzniku nových pracovních míst v zemi, která má dlouhodobě mimořádně vysokou nezaměstnanost převyšující třicet procent.

„Zelený průmysl v Namibii by podle našich odhadů mohl přinést až 150 tisíc nových pracovních míst,“ dodal Síkela. Evropská unie zde podporuje zelenou energetiku v rámci programu Global Gateway.

Namibie kdysi bývala německou kolonií, později spadala pod správu JAR.