Hlavní obsah

Evropa chce udržet těžký průmysl drcený povolenkami. Síkela sází na pomoc Afriky

Drahé energie způsobené mimo jiné vysokou cenou emisních povolenek ničí evropský průmysl. Na pomoc mu má přijít Afrika. Tam lze totiž levně a bezemisně zpracovat železnou rudu a železo pak dopravit do Evropské unie ke konečné úpravě, která už není tak náročná na emise. Takový je plán eurokomisaře zodpovědného za mezinárodní partnerství a českého exministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely.

Foto: Martin Procházka, Právo, Novinky

Projekt HyIron v Namibii

Článek

Eurokomisař v minulém týdnu spolu s členy Evropského parlamentu navštívil Namibii, kde vzniká infrastruktura pro výrobu zeleného vodíku. V namibijské poušti v regionu Erongo nedaleko přístavu Walvis Bay vyrostl projekt HyIron, který od dubna produkuje s použitím vodíku železo.

„Víme, že jedním z nejvíc ohrožených průmyslových odvětví je výroba oceli vzhledem k vysokým energetickým nákladům a tomu, že stávající výrobní proces prostřednictvím vysokých pecí a pálení uhlí vše zdražuje, protože vyžaduje velké množství emisních povolenek. Přechod na elektrické obloukové pece je jednou z možných budoucností ocelářského průmyslu v Evropě,“ řekl Novinkám Síkela.

„Je zřejmé, že ocel budeme potřebovat i v souvislosti s posílením obranného průmyslu, ať už půjde o výrobu tanků, houfnic či munice. To je založeno na oceli a částečně na chemickém průmyslu,“ dodal.

Jedná se podle jeho slov o ohrožená odvětví, která musí Evropa strategicky udržet. „Neumím si představit, že budeme třeba tanky Leopard pro potřeby NATO vyrábět z čínské nebo indické oceli,“ podotkl eurokomisař.

HyIron, který je namibijsko-německým projektem, nabízí podle Síkely řešení, protože se ukazuje, že díky jedinečným podmínkám a přístupu k velkému množství železné rudy je možné vyrábět železo za stejných cenových podmínek, jako když se zpracovává v klasickém procesu.

Bez připojení k síti

Továrna v namibijské poušti není připojená k přenosové síti a celá funguje čistě na elektřině vyrobené z přilehlé fotovoltaické elektrárny. Ta má nyní instalovanou kapacitu 25 megawattů a podle šéfa HyIron Johannese Michelse ročně funguje osm hodin denně a dokáže vyrobit patnáct tisíc tun železa. Podíl investic z Evropy dosahuje téměř padesát procent, když se na investici ve výši třiceti milionů eur, asi 740 milionů korun, podílelo více než třetinou Německo. Zbytek peněz přišel od soukromých investorů z Evropy a Namibie.

„Na nejstarší poušti na světě jsme postavili jednu z nejmodernějších továren na zpracování železné rudy,“ řekl Novinkám Michels.

Továrna má do konce roku 2027 instalací dalších solárních panelů a větrných elektráren navýšit výkon patnáctinásobně na 385 megawatt a o rok později dokonce na 3600 megawatt. To je více než trojnásobek instalované kapacity jaderných bloků v Temelíně. V roce 2028 tak bude továrna produkovat až 200 tisíc tun železa.

„Tradičním způsobem se pomocí pálení uhlí nebo plynu z železné rudy získá čisté železo a oxid uhličitý. Tak se ročně vyrobí téměř dvě miliardy tun železa, z toho jedna miliarda tun v Číně,“ upozornil Michels.

Zelený vodík se vyrábí tak, že elektřina ze solárních panelů napájí elektrolyzér, který rozděluje vodu na vodík a kyslík.

Na začátku procesu, který probíhá právě v namibijské poušti, se podle Michelse spotřebuje většina energie, ale vytvoří se jen třetina přidané hodnoty.

Už teď je o železo z HyIronu zájem. „Během následujících týdnů dodáme první výrobky, a to za cenu standardního železa vyráběného tradičním způsobem,“ podotkl Michels.

Za jednoho z nejvýznamnějších potenciálních partnerů označil japonskou automobilku Toyota.

Výborné podmínky

Pro fotovoltaiku jsou podle něj v poušti výborné podmínky, protože nejsou téměř žádné mraky a vzduch chladí vítr od moře. Problém není ani s pozemky, protože Namibie je s více než desetinásobnou rozlohou oproti Česku a jen třem milionům obyvatel druhá nejřidčeji obydlená země světa po Mongolsku.

„V Namibii vytváříme celý ekosystém, od výroby vodíku po redukované železo. První fázi z velké části zafinancovalo Německo. Evropská unie se částečně podílí na financování studií pro druhou část, kde má dojít k rozšíření výroby téměř na patnáctinásobek,“ prohlásil Síkela.

Dosud podle eurokomisaře získala Namibie na zelenou agendu přístup k asi miliardě eur, zhruba 24,3 miliardám korun. To se má promítnout i ve vzniku nových pracovních míst v zemi, která má dlouhodobě mimořádně vysokou nezaměstnanost převyšující třicet procent.

„Zelený průmysl v Namibii by podle našich odhadů mohl přinést až 150 tisíc nových pracovních míst,“ dodal Síkela. Evropská unie zde podporuje zelenou energetiku v rámci programu Global Gateway.

Namibie kdysi bývala německou kolonií, později spadala pod správu JAR.

Související témata:

Výběr článků

Načítám